LN Vaše schůzka s Milošem Zemanem vyvolala nebývalý rozruch. Proč jste se s ním radil?
Ta schůzka vyvolala rozruch, protože k ní byla doplněna spousta spekulací, které nemají žádný věcný základ. A proběhla proto, že po zveřejnění auditu státního rozpočtu, který skončil neradostnými zjištěními, bylo naprosto jasné, že vznikla velmi zvláštní situace. Můj předchůdce Bohuslav Sobotka tady zanechal návrh rozpočtu s vysokými dluhy a na druhou stranu tentýž můj předchůdce spolu s předsedou ČSSD veřejně podmínili podporu tomuto rozpočtu požadavky, které jsou v naprostém rozporu s tím, co tady zanechali. K tomu bych připojil průběh jednání o toleranci menšinové vlády, kde jsme se pokoušeli dostat na program dohodu o přijetí státního rozpočtu, čemuž také zabránili. Z toho je naprosto jasné, že Paroubek se Sobotkou blokují úplně všechno. Jenže já se sociálními demokraty jednat musím, a když jsem o tom přemýšlel, tak jsem došel k závěru, že můžu navázat na patnáct let starý vztah s Milošem Zemanem, přestože jsme nikdy nebyli velcí kamarádi. Žádný jiný symbolicky významnější partner pro mě v ČSSD není.
Jak jste ho kontaktoval?
Neměl jsem ani jeho telefonní číslo, tak jsem požádal známé, aby to zprostředkovali. Chtěl jsem konzultaci s jediným obsahem - tady jsou výsledky auditu rozpočtu, tady jsou přesná čísla, Říkal jsem: Miloši, tady je výchozí situace...
Vy si tykáte?
No, my se známe patnáct let... Takže Miloši, Paroubek se Sobotkou nejsou ochotni se mnou jednat, pro média říkají, že z toho mám udělat 88 miliard, každý normální člověk přitom vidí, že to nejde. Jak dál? A navrhnul jsem ustavení odborného tým. Zemana jsem pak požádal, aby mi doporučil, kdo tam má být z ekonomů blízkých ČSSD. On mi řekl čtyři jména - na prvním místě Jiří Rusnok (bývalý ministr financí), na druhém místě Jaroslav Ungermann (šéf ekonomického týmu ČSSD), na třetím místě Martin Fassmann (odborový ekonom), na čtvrtém místě Havel (Paroubkův ekonomický vicepremiér Jiří). Z těchto jmen jsem dva okamžitě kontaktoval a oba kývli. Ungermann se pak lekl a vycouval z toho, Rusnok nevycouval.
Ptal se vás Zeman na něco?
Ano. Ptal se, kde jsou peníze z privatizací. Kde je třeba 120 miliard z Transgasu. Já říkám: nejsou, jsou pryč. Tak se ptal na další privatizační možnosti a vy dobře víte, že skoro žádné nejsou, což jsme tam oba konstatovali. Upozornil jsem ho také, že jeho děti - to znamená fondy bydlení a dopravy - nemají kryté příjmy. A řekl jsem mu, že pracujeme na dalších auditech. O ničem jiném ten rozhovor nebyl. Rozloučili jsme se s tím, že se na něj znovu obrátím, až budu mít výsledky z odborné komise a znovu to s ním zkonzultuji.
Kčemu vám bude, když do komise dostanete sociálního demokrata, který nemá krytí současného vedení, nesedí ve sněmovně a ještě mu hrozí vyhazov ze strany. Není to málo?
Máte pravdu, že by bylo ideální, kdyby výsledkem tohoto snažení bylo 74 sociálních demokratů, kteří rozpočet podpoří. Dokonce by bylo dobré, kdyby jich bylo aspoň pět. Snít o takových cílech mohu, ale dosáhnout jich je těžké. A tak chci - a považuji to za správné - mít v takové situaci absolutně čisté svědomí, že jsem pro rozpočet udělal vše, co jsem udělat mohl.
Řekl jste, že znovu pojedete za Zemanem. Spoléháte na to, že vystoupí a řekne: Ten návrh je správný a ČSSD by ho měla podpořit?
O tom to jednání nebylo a být nemůže. Mohu si něco takového přát, mohu o tom dokonce snít, ale nemám žádnou záruku, že to někdo udělá. V pondělí ráno v půl osmé před jednáním vlády máme schůzku s Paroubkem a Sobotkou, kterou bych nazval schůzkou pro čisté svědomí. Třeba se stane zázrak a začnou se chovat racionálně.
Ještě bych se vrátil ke schůzce se Zemanem. V této souvislosti se mluvilo tom, zda byl o schůze informován premiér Topolánek. Řekl jste mu to?
Ano. Věděl to. A myslím, že ty spekulace byly jen proto, že se objevily úvahy o tom, zda tématem schůzky nebylo něco jiného. Ke konzultacím o rozpočtu jsem měl absolutní mandát včetně jednání se Zemanem a Topolánek byl informován. Můžete se ho zeptat.
Mluvili jste spolu po té schůzce?
Řekl jsem mu závěry, které jsem tu popsal. Že Zeman nepovažuje za možné šetřit na D 47, že považuje za nesmyslný návrh, abychom nepřijali půjčku Evropské investiční banky. Řekl jsem mu, že jsem dostal doporučení na experty. Prostě vše.
Další spekulace směřovaly k tomu, že si schůzkou se Zemanem připravujete půdu k pověření o sestavení vlády. Máte takové ambice?
Za prvé vám mohu říct, že takovou ambici nemám. Nikdy jsem nechtěl být předsedou ODS, nevím proč bych měl teď chtít být premiérem. Druhá věc je, že jsem na žádných jednáních od nikoho takovou variantu nezaznamenal. Jinými slovy je to čistokrevná spekulace, která nevyvěrá ani ze mě ani z žádných jednání.
Se žádostí o pomoc jste se obrátil na Zemana, ale vynechal jste jiného významného ekonoma - Václava Klause. jeho nezajímá, v jakém stavu je rozpočet?
Ano, zajímá. Napsal jsem mu dopis a telefonoval jsem s ním. Všechno, co jsem řekl Zemanovi, jsem přesně odvyprávěl Václavu Klausovi.
Po telefonu?
I osobně jsem se s ním setkal.
Kdy?
Minulý týden.
Jak reagoval?
Řekl, že se mi nedaří vysvětlit veřejnosti, jak vážný je to problém.
Nemluvili jste spolu o možnosti, že by prezident podobně jako před časem zprostředkoval schůzku o odblokování sněmovny, mohl teď domluvit jednání o rozpočtu?
Na to mohu říct jen to, že bych samozřejmě snil o tom, aby byl prezident ochoten vložit se do řešení tohoto vážného problému. Stejně tak sním o tom, že konzultace se Zemanem by mohly vést ke změně názoru aspoň části sociální demokracie. Otevřeně říkám, že to bych opravdu rád.
Požádal jste Klause, aby se do toho vložil?
Mně to nepřísluší. Rozumíte? Já mu popsal výchozí situaci a otevřeně říkám, že s vnitřní nadějí, že by se do toho mohl vložit, protože to za vážné považuji. Ale abych já ho žádal, nebo dokonce nutil, to nemohu.
Měl by to udělat premiér?
Myslím si, že ano. My jsme se s panem prezidentem shodli v tom, že stav a vývoj veřejných financí je ve skutečnosti vážnější problém, než to, jaká vláda dostane důvěru.
V pondělí bude o návrhu rozpočtu na rok 2007 jednat vláda. Už víte, jak vysoký deficit tam přinesete?
Nechal jsem vládu, aby mě zmocnila zpracovat rozpočet s deficitem v rozmezí 101 až 127 miliard. Teď je zásadní otázka, zda se vláda - a já jí to doporučuji - odhodlá k prodeji ČEZ na pražské burze. Pokud ano, tak výnos z toho plynoucí umožní deficit zkorigovat. V sobotu ráno tady budu mít od svých expertů definitivní výchozí údaje, k nim proběhnou konzultace. Ve středu jsem mluvil s ekonomickým expertem lidovců Miroslavem Kalouskem, který řekl, že to se mnou chce probrat až po jednání ve vládě. Na sobotu nebo na neděli ještě plánujeme schůzku se Stranou zelených, má proběhnout jednání tripartity a v pondělí vláda schválí definitivní podobu.
Takže po započtení privatizace jsme někde kolem 110 miliard korun schodku?
Já bych teď radši žádná čísla neříkal. V pondělí večer bude definitivní číslo. Doufám, že se k té stojedničce nakonec přiblížím, ale víc teď slibovat nemůžu.
