Kabinet Mirka Topolánka podle nich dospěl ke snížení navrhovaného schodku státního rozpočtu z původně uvažovaných téměř 120 miliard korun na 91 miliard jen „trikem“. Za něj považují to, že původní vysokou sumu snížil o očekávaný příjem z privatizace části energetického podniku ČEZ. „Rozpočet tak počítá s porcováním medvěda, který ještě běhá po lese,“ komentoval to ekonom HVB Pavel Sobíšek. Pro zahraniční investory zůstává stejně deficit rozpočtu ve vyšší podobě - tedy 120miliardový.
Úvahy nad rozpočtem v posledních dvou týdnech označil hlavní ekonom Patria Finance David Marek za „mnoho povyku pro (skoro) nic“. Energii by měli politici podle něj spíše směřovat k přípravě skutečně reformního rozpočtu na rok 2008.
„Státní rozpočet ve svém vývoji opsal bludný kruh a vrátil se v podstatě k podobě předložené bývalým ministrem Sobotkou. Zůstaly v něm také téměř všechny původní neduhy,“ přidává se Pavel Sobíšek. Růst příjmů se totiž podle něj stále předpokládá rychlejší, než je očekávané tempo růstu ekonomiky. „Plánované výdaje ovšem porostou ještě rychleji,“ dodává Sobíšek.
Změny ale nemohly být zásadní, soudí analytik Next Finance Vladimír Pikora: „Jednání probíhala dlouho dopředu a nyní nebylo možné dojít k převratným změnám.“ Veškeré úpravy na straně příjmů a výdajů jsou tak podle odborníků spíš kosmetické a jedná se v podstatě jen o účetní operace, které stav veřejných financí výrazně nezmění. Žádné reformy se nyní nečekají.
Korekce či změn se tak dočkala jen některá ministerstva či státní úřady. Ve většině případů se jedná o drobné položky, protože velké množství výdajů je definováno zákonem, a tudíž s nimi již nelze hýbat.
Více peněz přislíbila nakonec vláda na vědu a výzkum a rozvoj vysokého školství. „Celkem by se mělo jednat o dvě miliardy korun navíc,“ potvrdil LN Ondřej Gabriel z ministerstva školství. O dvě a půl miliardy více získá nakonec také resort zemědělství. „Původně jsme žádali o pětimiliardové zvýšení a dostali jsme polovinu. Financovat by se z toho měly vodohospodářské projekty,“ řekl LN mluvčí Hugo Roldán. Celkové výdaje resortu by se tak měly pohybovat okolo čtyřiceti miliard korun.
Šetřit chce vláda na běžném provozu státních úřadů, stopla také výstavbu nových administrativních budov a byla zmrazena možnost čerpání z rezervních fondů. Tím se má uspořit přes šest miliard korun.
Úvahy nad rozpočtem v posledních dvou týdnech označil hlavní ekonom Patria Finance David Marek za „mnoho povyku pro (skoro) nic“. Energii by měli politici podle něj spíše směřovat k přípravě skutečně reformního rozpočtu na rok 2008.
„Státní rozpočet ve svém vývoji opsal bludný kruh a vrátil se v podstatě k podobě předložené bývalým ministrem Sobotkou. Zůstaly v něm také téměř všechny původní neduhy,“ přidává se Pavel Sobíšek. Růst příjmů se totiž podle něj stále předpokládá rychlejší, než je očekávané tempo růstu ekonomiky. „Plánované výdaje ovšem porostou ještě rychleji,“ dodává Sobíšek.
Změny ale nemohly být zásadní, soudí analytik Next Finance Vladimír Pikora: „Jednání probíhala dlouho dopředu a nyní nebylo možné dojít k převratným změnám.“ Veškeré úpravy na straně příjmů a výdajů jsou tak podle odborníků spíš kosmetické a jedná se v podstatě jen o účetní operace, které stav veřejných financí výrazně nezmění. Žádné reformy se nyní nečekají.
Korekce či změn se tak dočkala jen některá ministerstva či státní úřady. Ve většině případů se jedná o drobné položky, protože velké množství výdajů je definováno zákonem, a tudíž s nimi již nelze hýbat.
Více peněz přislíbila nakonec vláda na vědu a výzkum a rozvoj vysokého školství. „Celkem by se mělo jednat o dvě miliardy korun navíc,“ potvrdil LN Ondřej Gabriel z ministerstva školství. O dvě a půl miliardy více získá nakonec také resort zemědělství. „Původně jsme žádali o pětimiliardové zvýšení a dostali jsme polovinu. Financovat by se z toho měly vodohospodářské projekty,“ řekl LN mluvčí Hugo Roldán. Celkové výdaje resortu by se tak měly pohybovat okolo čtyřiceti miliard korun.
Šetřit chce vláda na běžném provozu státních úřadů, stopla také výstavbu nových administrativních budov a byla zmrazena možnost čerpání z rezervních fondů. Tím se má uspořit přes šest miliard korun.
