Trh zvýšení sazeb spíše neočekával a většina ekonomů se přikláněla k názoru, že centrální banka zvýší sazby až v říjnu. I přes zvýšení má však ČR spolu se Švédskem úrokové sazby na nejnižší úrovni v celé Evropské unii. Jednání bankovní rady se dnes zúčastnili všichni její členové.
Zvýšení sazeb naznačili již v uplynulých dnech komentáře některých centrálních bankéřů. Ti kritizovali hlavně vývoj veřejných financí.
Viceguvernér ČNB Miroslav Singer například uvedl, že by se ke slovu měla dostat restriktivní fiskální politika, aby oslabila příliš silnou měnu a zpomalila ekonomiku. "To ale při současných rozpočtech není možné, a tak nám zbývá pouze zvedat úrokové sazby," uvedl minulý týden. Rozpočet a stav veřejných financí kritizoval v posledních dnech i Luděk Niedermayer nebo Michaela Erbenová.
Zvýšení úrokových sazeb naznačoval i poslední vývoj v ekonomice, který doprovází tlak na růst inflace. Ze statistik je znatelné oživení spotřeby domácností, oslabení koruny. Roli v rozhodování centrálních bankéřů hraje rovněž zvyšování úrokových sazeb v eurozóně a stav veřejných financí v ČR. Protiinflačním faktorem zůstává pokles cen ropy.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nízké úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. Nízké úroky vyhovují i státu, který je významným dlužníkem. Naopak lidé, kteří mají peníze uložené na účtu u banky, dostávají nižší úroky, než je inflace, a reálně tedy prodělávají. Česká národní banka se dnešním zvýšením sazeb připojila k okolním zemím.
Slovenská centrální banka v úterý překvapivě zvýšila hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,75 procenta nebo, Maďarská centrální banka zvýšila již v pondělí základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,75 procenta. Analytici rovněž očekávají v říjnu i zvýšení sazeb v eurozóně o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta.
