Stínový ministr práce a sociálních věcí ČSSD Zdeněk Škromach stejně jako odbory naopak považuje nárůst navržený ministerstvem práce a sociálních věcí za příliš nízký.
"Toto navýšení představuje další komplikaci ekonomických podmínek především pro menší podnikatelské subjekty," řekl předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Pravděpodobným důsledkem podle něj může být vynucená racionalizace, nutnost propouštění zaměstnanců či omezování některých činností.
"Proto konfederace navrhuje minimální mzdu alespoň na jeden rok zmrazit," podotkl.
Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška upozornil na to, že minimální mzda roste rychleji než průměrná mzda. Proti roku 1999 prý stoupla na 2,2násobek, zatímco průměrná mzda na 1,58násobek. I když podle statistik pobírají minimální mzdu jen dvě až tři procenta zaměstnanců, změna může způsobit problémy podnikům zaměstnávajícím převážně sociálně ohrožené skupiny obyvatel, doplnil.
Letos se minimální mzda zvýšila hned ve dvou vlnách a její celkový nárůst překročil deset procent, připomněl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Skokový růst podle něj poškozuje především firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a ekonomicky méně vyspělé regiony.
Minimální mzda se v červenci zvýšila ze 7570 na 7955 korun. Předtím vzrostla v lednu z loňských 7185 Kč. Zvýšení navržené MPSV je nedostatečné, snižuje motivaci pracovat a posune některé rodiny do systému sociálních dávek, uvedl nedávno Škromach.
"Minimální nárůst by měl být o 500 až 700 Kč, což odpovídá vývoji ekonomiky a hospodářskému růstu," prohlásil. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) tvrdí, že výše minimální mzdy bude předmětem dalších jednání, a to i v rámci tripartity, která zahrnuje zástupce vlády, odborů a zaměstnavatelů.
"Toto navýšení představuje další komplikaci ekonomických podmínek především pro menší podnikatelské subjekty," řekl předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Pravděpodobným důsledkem podle něj může být vynucená racionalizace, nutnost propouštění zaměstnanců či omezování některých činností.
"Proto konfederace navrhuje minimální mzdu alespoň na jeden rok zmrazit," podotkl.
Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška upozornil na to, že minimální mzda roste rychleji než průměrná mzda. Proti roku 1999 prý stoupla na 2,2násobek, zatímco průměrná mzda na 1,58násobek. I když podle statistik pobírají minimální mzdu jen dvě až tři procenta zaměstnanců, změna může způsobit problémy podnikům zaměstnávajícím převážně sociálně ohrožené skupiny obyvatel, doplnil.
Letos se minimální mzda zvýšila hned ve dvou vlnách a její celkový nárůst překročil deset procent, připomněl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Skokový růst podle něj poškozuje především firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a ekonomicky méně vyspělé regiony.
Minimální mzda se v červenci zvýšila ze 7570 na 7955 korun. Předtím vzrostla v lednu z loňských 7185 Kč. Zvýšení navržené MPSV je nedostatečné, snižuje motivaci pracovat a posune některé rodiny do systému sociálních dávek, uvedl nedávno Škromach.
"Minimální nárůst by měl být o 500 až 700 Kč, což odpovídá vývoji ekonomiky a hospodářskému růstu," prohlásil. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) tvrdí, že výše minimální mzdy bude předmětem dalších jednání, a to i v rámci tripartity, která zahrnuje zástupce vlády, odborů a zaměstnavatelů.
