Státní pomoc by ovšem musela schválit Evropská komise a ta by ji z důvodu nedovolené podpory zarazila. „Vše nasvědčuje tomu, že možnost navýšení Brusel zamítne, zdá se to být vysoce pravděpodobné,“ řekl LN zdroj blízký premiérovi Mirku Topolánkovi.
Pokud ale aerolinky nezískají peníze od státu, musejí je najít jinde. Kumulovaná ztráta přesahuje jednu miliardu korun. A přesáhne-li polovinu základního jmění - které činí 2,7 miliardy korun - společnost skončí v konkurzu.
Narazit ovšem může i soukromý investor, který tak vzhledem k očekávanému bruselskému ne vstupuje do hry. „Nejsou na to žádné důkazy, ale mluví se o zájmu finanční skupiny PPF,“ tvrdí zdroj blízký ministru financí Tlustému s tím, že „kdyby to byla pravda, tak by to mohlo být řešení vzniklé nouzové situace. Znamenalo by to takovou klouzavou předprivatizaci.“
Společnost PPF by aerolinky podpořila zřejmě prostřednictvím České pojišťovny, kterou ovládá a která coby akcionář drží 4,33 procenta ČSA. Investice ze strany skupiny PPF Petra Kellnera by však znamenala navýšení jejího podílu, a tedy pravomoc mluvit do vedení ČSA.
Podle zdroje z okolí premiéra by vstup PPF do aerolinek dostal vládu do složité pozice. „ČSA má vážné problémy. Navýšení ze strany PPF by jí mohlo pomoci. Ale zase by přišla kritika za to, že se vlastně jedná o privatizaci bez řádné veřejné soutěže. A se vstupem PPF do ČSA je společnost neprivatizovatelná,“ tvrdí zdroj, podle kterého -bude-li pomoc PPF odmítnuta - nepůjde aerolinky prodat, skutečnou cenu má jen Letiště Praha, ČSA se současnými problémy ne, Společnost PPF se nechtěla k této věci vyjadřovat. Nepodařilo se získat ani stanovisko prezidenta ČSA Radomíra Lašáka, který je v těchto dnech na služební cestě v zahraničí. Mluvčí společnosti ČSA Daniela Hupáková pouze řekla, že aerolinky nejsou na finanční pomoci od státu závislé.
Nutnosti finanční podpory si je Lašák dobře vědom. Od svého lednového nástupu shání peníze doslova, kde se dá - hospodaření, které mu v katastrofickém stavu zanechal jeho předchůdce Jaroslav Tvrdík, vylepšuje nejen prodejem majetku firmy, ale i jejích částí. Za tři letošní čtvrtletí tak prodělal namísto plánovaných půl miliardy „jen“ 324 milionů korun.
Pokud ale aerolinky nezískají peníze od státu, musejí je najít jinde. Kumulovaná ztráta přesahuje jednu miliardu korun. A přesáhne-li polovinu základního jmění - které činí 2,7 miliardy korun - společnost skončí v konkurzu.
Narazit ovšem může i soukromý investor, který tak vzhledem k očekávanému bruselskému ne vstupuje do hry. „Nejsou na to žádné důkazy, ale mluví se o zájmu finanční skupiny PPF,“ tvrdí zdroj blízký ministru financí Tlustému s tím, že „kdyby to byla pravda, tak by to mohlo být řešení vzniklé nouzové situace. Znamenalo by to takovou klouzavou předprivatizaci.“
Společnost PPF by aerolinky podpořila zřejmě prostřednictvím České pojišťovny, kterou ovládá a která coby akcionář drží 4,33 procenta ČSA. Investice ze strany skupiny PPF Petra Kellnera by však znamenala navýšení jejího podílu, a tedy pravomoc mluvit do vedení ČSA.
Podle zdroje z okolí premiéra by vstup PPF do aerolinek dostal vládu do složité pozice. „ČSA má vážné problémy. Navýšení ze strany PPF by jí mohlo pomoci. Ale zase by přišla kritika za to, že se vlastně jedná o privatizaci bez řádné veřejné soutěže. A se vstupem PPF do ČSA je společnost neprivatizovatelná,“ tvrdí zdroj, podle kterého -bude-li pomoc PPF odmítnuta - nepůjde aerolinky prodat, skutečnou cenu má jen Letiště Praha, ČSA se současnými problémy ne, Společnost PPF se nechtěla k této věci vyjadřovat. Nepodařilo se získat ani stanovisko prezidenta ČSA Radomíra Lašáka, který je v těchto dnech na služební cestě v zahraničí. Mluvčí společnosti ČSA Daniela Hupáková pouze řekla, že aerolinky nejsou na finanční pomoci od státu závislé.
Nutnosti finanční podpory si je Lašák dobře vědom. Od svého lednového nástupu shání peníze doslova, kde se dá - hospodaření, které mu v katastrofickém stavu zanechal jeho předchůdce Jaroslav Tvrdík, vylepšuje nejen prodejem majetku firmy, ale i jejích částí. Za tři letošní čtvrtletí tak prodělal namísto plánovaných půl miliardy „jen“ 324 milionů korun.
