Část toho, co stát na různých daních či sociálním pojištění vybere, jde na podporu sociálně slabších. Těm stát vyplácí různé druhy příspěvků. Dnes a zítra si stručně objasníme, jaké sociální dávky a komu ze státní kasy putují.
Sociální dávky se dělí podle toho, zda jsou poskytovány všem občanům, nebo jen těm, kdo mají určitou výši příjmu.
Dávky nezávislé na příjmu žadatele |
• Porodné: 17 760 (1 dítě) až 132 800 Kč (paterčata) |
V závislosti na příjmu žadatele nebo jeho rodiny je poskytován přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na školní pomůcky. O tom, kdo má na tento druhý typ dávek nárok, si povíme zítra.
Vybrané dávky pěstounské péče |
|
Základem, ze kterého se stanovuje, zda máte na konkrétní dávku ze druhé skupiny nárok, je životní minimum. Pro každou dávku je stanovena hranice příjmu ve výši určitého násobku životního minima. Když vaše příjmy této hranice nedosahují, stát vám dávku bude vyplácet. Se zvyšujícím se příjmem se pak dávka postupně snižuje. Jeden člověk či rodina přitom může pobírat několik dávek současně. Do příjmů, od jejichž výše se nárok na sociální dávky odvíjí, se zahrnují čisté peněžní příjmy žadatele nebo společně posuzovaných osob – což mohou být rodiče, manželé atd. Kromě příjmů ze zaměstnání, podnikání, pronájmu apod. sem patří třeba i výživné, důchod, podpora v nezaměstnanosti či již vyplácené sociální dávky (kromě příspěvku na bydlení a jednorázových dávek).
O dávky je možné žádat i zpětně, nejdéle však za tři poslední měsíce. Nárok na jednorázové dávky (příspěvek na školní pomůcky, porodné, pohřebné, příspěvek při převzetí dítěte do pěstounské péče, příspěvek pěstounovi na zakoupení motorového vozidla) pak zaniká po roce ode dne, kdy vznikl.
Žádost o poskytování dávek se podává na předtištěném tiskopise na kontaktních místech úřadů práce podle trvalého pobytu. V Praze na úřadech městských částí.