Lidovky.cz

Škody v lese likvidují cizinci

Ekonomika

  8:15
VIMPERK - Když v říjnu 1870 katastrofální vichřice srovnala se zemí tisíce hektarů šumavských lesů, dal Josef John, slavný schwarzenbergský lesmistr a iniciátor vzniku Boubínského pralesa, vrchnosti výpověď a za rok zemřel.

Podnik Lesy ČR hlásí největší kalamitu ve své historii. foto: Jan SokolČTK

Údajně nemohl snést pohled na katastrofu, kterou větrná smršť způsobila. Pro obyvatele Šumavy měla ale tehdejší kalamita velmi pozitivní efekt. Znamenala totiž díky těžbě kalamitního dřeva a výsadbě nových porostů desetiletí práce a prosperity.
A letošní vichřice? I když je rozsah polomů velmi podobný jako v 19. století, podle odborníků tentokrát vichřice problém nezaměstnanosti na Šumavě nevyřeší. „Kdybychom zadali likvidační práci místním firmám s místními lidmi, byla by to ze zákona diskriminace,“ řekl LN ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko.

Ve výběrových řízeních může podle něj park maximálně zdůraznit požadavek, aby firma měla zkušenosti s prací v chráněných lesích. Jinak ale nemá zadavatel zakázky právo odmítnout nabídku společnosti, která sice předloží nejlepší cenu, ale místo Šumavanů zaměstnává třeba Moravany nebo Ukrajince a Bělorusy.

A takový firem dnes těží na jihu Čech celá řada. Vedení některých úřadů práce se ale domnívá, že i kdyby musela práce na likvidaci kalamity připadnout místním lidem, k výraznému snížení nezaměstnanosti na Šumavě by ani takové opatření nepřispělo.

Řada nezaměstnaných by totiž údajně mohla pracovat v lese už dnes, a přesto tam nepracuje. „Firmy kladou důraz na spolehlivost a kvalitu zaměstnanců, stejně jako na jejich cenu, a je jim úplně jedno, zda dřevorubec pochází z místní vesnice nebo zdaleka,“ řekl LN Jan Dudek, zástupce ředitele Úřadu práce v Prachaticích.

Pracovat s pilou? Neumím
Někteří místní nezaměstnaní navíc podle něj těžkou práci v lese odmítají. Když správa parku podle ředitele Pavlíčka před třemi lety hledala mezi nezaměstnanými na Šumavě člověka znalého práce s motorovou pilou, přihlásil se jediný člověk.

A kdo bude tedy mít největší prospěch z těžby dřeva po vichřici? O tom z velké části rozhodne vedení Lesů České republiky, kterým patří největší část lesních pozemků v Česku. I když nouzový stav v lesích, který vyhlásila vláda, umožňuje vybrat těžařské firmy ve zkrácených lhůtách, stále není jasná forma výběru.

„První práce budou zadány formou zakázek malého rozsahu, u kterých není nutné dodržet například celou lhůtu zveřejnění nabídky,“ řekl LN mluvčí Lesů ČR Tomáš Vyšohlíd. Postup výběru u větších zakázek musí podle něj vedení podniku ještě zkonzultovat s právníky.

V českých státních lesích nyní panuje z hlediska těžby dřeva paradoxní situace. Lesy ČR sice už vybrali vítěze nových výběrových řízení na těžaře, někteří neúspěšní účastníci tendru ale podali námitku k Úřadu pro hospodářskou soutěž.

Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.