Situace není tak hrozivá, stále jsme zadlužení méně než naši západní sousedé. To však ještě neznamená, že si můžeme půjčovat bez rozmyslu na cokoli a u kohokoli. Dnes vám poradíme, na co se při půjčování zaměřit. Než se rozhodnete vzít si úvěr, rozvažte svou finanční situaci. Poskytovatelé půjček sice klienta většinou nechávají projít tzv. scoringem, v němž počítají, jestli bude na splátky mít. U vyšších částek pak vyžadují zajištění, třeba ručením třetí osoby, zástavou nemovitosti apod. Přesto jsou občas se splácením potíže. Předně se zeptejte sami sebe, zda jste schopni částku, kterou byste měli měsíčně splácet, ze svého platu uspořit. Pokud ne, mohli byste mít problémy.
Častým lákadlem bývá nízká úroková sazba. Vězte ale, že tu každý nedostane. V rámci scoringu se totiž prověřuje vaše bonita, tedy schopnost splácet. Čím bonitnější jste, tím nižší úrokovou sazbu dostanete.
O výhodnosti úvěru nejlépe vypovídá RPSN - roční procentní sazba nákladů. V ní je zahrnut nejen úrok, ale i všechny další poplatky či pojištění spojené s úvěrem. To znamená, že RPSN je obvykle vyšší než úroková sazba. Čím vyšší RPSN je, tím dráž vás půjčka vyjde. Úroková sazba někdy bývá, zvlášť u kreditních karet, uváděna v měsíční výši. Zdá se pak velmi lákavá a málokdo se namáhá ji přepočítat na sazbu roční. Zdá se mu tak výhodná, že ji ani neporovnává s jinými. Protože ale RPSN musí být uváděna na roční bázi, je možné podle ní různé úvěry porovnávat. Obecně platí, že úvěr je tím nákladnější, čím déle ho splácíte. Prodloužení splatnosti rozloží dlužnou částku na delší dobu, čímž se sníží měsíční splátka. Uvědomte si ale, že po tuto delší dobu budete platit i úroky a různé poplatky.
Když si potřebujete půjčit nižší částku, zkuste kontokorent, což je vlastně přečerpání účtu do minusu, nebo kreditní kartu. Tu se ale snažte použít jen v případě, že budete moci dluh splatit za krátkou dobu, ideálně ještě do konce bezúročného období. Jinak se připravte na relativně vysoký úrok.