O této metodě, která pro laika vypadá jako science fiction, velmi vážně uvažuje i společnost ČEZ. Stala se totiž členem konsorcia evropských firem, které pod patronací Evropské komise zkoumá právě možnost ukládání CO2 do nitra země. V Česku se jako o vhodném úložišti uvažuje například o podzemních prostorech na Moravě, uvolněných těžbou ropy.
„Na projektu proto spolupracujeme i s Moravskými naftovými doly,“ potvrdil LN mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
Ao co vlastně jde? Řada významných vědců vidí hlavní problém takzvaného globálního oteplování v tom, že člověk využívá k výrobě energie nejvíce uhlí, plyn a ropu, tedy suroviny obsahující uhlík. Spalováním uhlíku pak vzniká nadměrné množství oxidu uhličitého, který v atmosféře jako jeden ze skleníkových plynů přispívá k takzvanému skleníkovému efektu.
Už dnes se přitom používají technologie, které dokážou většinu CO2 vypouštěného z uhelných elektráren zachytit, stlačit, skladovat, a dokonce komerčně využít. Takto odchycený plyn se například v USA vstřikuje do slabých ropných nalezišť, odkud zároveň vytlačuje ropu, zatímco sám zůstává v podzemí.
Celý článek najdete v dnešních Lidových novinách.
„Na projektu proto spolupracujeme i s Moravskými naftovými doly,“ potvrdil LN mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
Ao co vlastně jde? Řada významných vědců vidí hlavní problém takzvaného globálního oteplování v tom, že člověk využívá k výrobě energie nejvíce uhlí, plyn a ropu, tedy suroviny obsahující uhlík. Spalováním uhlíku pak vzniká nadměrné množství oxidu uhličitého, který v atmosféře jako jeden ze skleníkových plynů přispívá k takzvanému skleníkovému efektu.
Už dnes se přitom používají technologie, které dokážou většinu CO2 vypouštěného z uhelných elektráren zachytit, stlačit, skladovat, a dokonce komerčně využít. Takto odchycený plyn se například v USA vstřikuje do slabých ropných nalezišť, odkud zároveň vytlačuje ropu, zatímco sám zůstává v podzemí.
Celý článek najdete v dnešních Lidových novinách.
