Vláda schválila novely devizového zákona a zákona o podmínkách převodu pozemků na jiné osoby. Zájemcům o půdu tak bude stačit zaregistrovat se jako zemědělský podnikatel v místně příslušné zemědělské agentuře.
Po zasedání kabinetu to oznámil premiér Mirek Topolánek, že tato novela nastoluje právní stav. Novelu musí ještě schválit sněmovna a podepsat prezident. Proti snazšímu přístupu cizinců k české půdě se dříve vyslovila Agrární komora, Zemědělský svaz i Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů.
"U nás je dnes neprávní stav. Primární právo EU je nyní nadřazeno právu českému, takže úprava je v podstatě nesmyslná," uvedl Topolánek. Když nyní žádá občan EU o zapsání do katastru nemovitostí, musejí mu podle něj české úřady vyhovět. Práva českých občanů tím nebudou nijak krácena, naopak novela ušetří státnímu rozpočtu peníze za případné soudní spory, které by stát musel prohrát, dodal.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič navrhl vládě odložení novel. "Novelu jsme schválili po rozsáhlé diskuzi, myslím, že i Petr Gandalovič uznal nesmyslnost trvání na původním znění úpravy," podotkl premiér. "V našem národním zájmu je, aby podmínky pro prodej zemědělské půdy ještě po nějakou dobu zůstaly tak, jak jsou nyní," uvedl v úterý Gandalovič.
Novela ruší také pro zájemce o českou zemědělskou půdu podmínku tříletého trvalého pobytu v tuzemsku, odpadá rovněž požadavek prokázat bezúhonnost, odbornou způsobilost i znalost českého jazyka. Podmínka minimálně tříletého pobytu podle odborníků odporuje přístupové smlouvě. Podle dohodnutých pravidel totiž musejí pro samostatně hospodařící zemědělce z EU, kteří se chtějí usadit a bydlet v ČR, platit stejná pravidla jako pro české občany.
ČR si při vyjednávání vstupu do EU dohodla přechodné sedmileté období pro nakupování zemědělských a lesních pozemků cizinci. To je ale podle kritiků do značné míry formální právě proto, že nákup půdy má být fakticky otevřen soukromě hospodařícím rolníkům z EU.
Jejich přístup k pozemkům je proto ztížen dalšími podmínkami v domácích předpisech.
Vláda se novelou devizového zákona a zákona o privatizaci státní půdy zabývala již loni v lednu, kdy jednání přerušila s tím, že nová úprava by do voleb nestihla projít Poslaneckou sněmovnou.
Rolníci v tuzemsku z 90 procent hospodaří na půdě pronajaté. Omezení pro cizince je má chránit před tím, aby jim pozemky nevykoupili zpravidla kapitálově silnější zahraniční zájemci.
Po zasedání kabinetu to oznámil premiér Mirek Topolánek, že tato novela nastoluje právní stav. Novelu musí ještě schválit sněmovna a podepsat prezident. Proti snazšímu přístupu cizinců k české půdě se dříve vyslovila Agrární komora, Zemědělský svaz i Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů.
"U nás je dnes neprávní stav. Primární právo EU je nyní nadřazeno právu českému, takže úprava je v podstatě nesmyslná," uvedl Topolánek. Když nyní žádá občan EU o zapsání do katastru nemovitostí, musejí mu podle něj české úřady vyhovět. Práva českých občanů tím nebudou nijak krácena, naopak novela ušetří státnímu rozpočtu peníze za případné soudní spory, které by stát musel prohrát, dodal.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič navrhl vládě odložení novel. "Novelu jsme schválili po rozsáhlé diskuzi, myslím, že i Petr Gandalovič uznal nesmyslnost trvání na původním znění úpravy," podotkl premiér. "V našem národním zájmu je, aby podmínky pro prodej zemědělské půdy ještě po nějakou dobu zůstaly tak, jak jsou nyní," uvedl v úterý Gandalovič.
Novela ruší také pro zájemce o českou zemědělskou půdu podmínku tříletého trvalého pobytu v tuzemsku, odpadá rovněž požadavek prokázat bezúhonnost, odbornou způsobilost i znalost českého jazyka. Podmínka minimálně tříletého pobytu podle odborníků odporuje přístupové smlouvě. Podle dohodnutých pravidel totiž musejí pro samostatně hospodařící zemědělce z EU, kteří se chtějí usadit a bydlet v ČR, platit stejná pravidla jako pro české občany.
ČR si při vyjednávání vstupu do EU dohodla přechodné sedmileté období pro nakupování zemědělských a lesních pozemků cizinci. To je ale podle kritiků do značné míry formální právě proto, že nákup půdy má být fakticky otevřen soukromě hospodařícím rolníkům z EU.
Jejich přístup k pozemkům je proto ztížen dalšími podmínkami v domácích předpisech.
Vláda se novelou devizového zákona a zákona o privatizaci státní půdy zabývala již loni v lednu, kdy jednání přerušila s tím, že nová úprava by do voleb nestihla projít Poslaneckou sněmovnou.
Rolníci v tuzemsku z 90 procent hospodaří na půdě pronajaté. Omezení pro cizince je má chránit před tím, aby jim pozemky nevykoupili zpravidla kapitálově silnější zahraniční zájemci.
