Konkrétně se v materiálu hovoří o pokračování těžby v dole Rožná na Vysočině, jediném funkčním uranovém dole v Evropské unii. A také o otevření nalezišť v lokalitě Hamr na Jezeře na Českolipsku, kde těžba skončila v 90. letech. „To by byla úplná katastrofa. Do rekultivací byly vloženy miliardy korun, chceme se profilovat jako rekreační oblast,“ říká starosta Hamru Milan Dvořák.
Proti jsou také ekologové. „Česko má s těžbou uranu dost špatných zkušeností. Na její vrub můžeme přičíst tisíce obětí, desítky milionů tun radioaktivního odpadu a vážně kontaminovanou krajinu. Jenom sanace dosavadních škod přijde státní rozpočet na více než padesát miliard korun,“ tvrdí Jan Beránek, ředitel Energetického informačního servisu WISE.
Zájem o těžbu naopak podporuje vysoká cena uranu na světových trzích. Ta se za poslední léta zvedla sedminásobně a kvůli malému počtu nalezišť i nadále poroste.
Proti jsou také ekologové. „Česko má s těžbou uranu dost špatných zkušeností. Na její vrub můžeme přičíst tisíce obětí, desítky milionů tun radioaktivního odpadu a vážně kontaminovanou krajinu. Jenom sanace dosavadních škod přijde státní rozpočet na více než padesát miliard korun,“ tvrdí Jan Beránek, ředitel Energetického informačního servisu WISE.
Zájem o těžbu naopak podporuje vysoká cena uranu na světových trzích. Ta se za poslední léta zvedla sedminásobně a kvůli malému počtu nalezišť i nadále poroste.
