Česko by nyní euro mohlo přijmout

Deficit veřejných financí se loni snížil na 2,95 procenta HDP z 3,53 procenta v roce 2005. Veřejný dluh v poměru k HDP mírně klesl na 30,37 procenta z 30,42 procenta v předminulém roce.

Schodek loni v meziročním srovnání klesl o deset miliard na 94,5 miliardy korun. Veřejný dluh se loni zvýšil o 70 miliard korun na 973 miliard korun. Hrubý domácí produkt loni stoupl na 3,2 bilionu korun.

Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad. Česko tak v obou těchto ukazatelích loni splnila maastrichtská kritéria potřebná pro přijetí eura. K tomu, aby země mohla zavést společnou evropskou měnu, nesmí deficit veřejných financí přesáhnout tři procenta a veřejný dluh 60 procent HDP.

Analytici: Veřejný dluh je relativně nízky
V letošním roce by podle odhadů ministerstva financí měl deficit veřejných financí stoupnout ke čtyřem procentům HDP. Kvůli rostoucímu zadlužování proto vláda chystá reformu veřejných financí, kterou dnes projedná a v úterý představí veřejnosti.

Dnešní informace ČSÚ jsou součástí tzv. notifikace vládního deficitu a dluhu. Tu provádí a předkládá Evropské komisi každá členská země EU vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce i pro běžný rok, a to vždy ke konci března a září. "Vyjádření Komise EU lze očekávat v druhé polovině dubna 2007," uvedl statistický úřad.

Ve vládním deficitu a dluhu se odráží hospodaření všech institucí zařazených v sektoru vládních institucí, což jsou organizační složky státu, územní samosprávné celky, některé příspěvkové organizace, státní a jiné mimorozpočtové fondy (například Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond a Vinařský fond), Správa železniční dopravní cesty, transformační instituce jako Česká konsolidační agentura, veřejné vysoké školy a zdravotní pojišťovny.

Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, nebezpečí ekonomové vidí spíše do budoucna v možném rychlém růstu dluhu.