Česku se překvapivě podařilo stlačit deficit veřejných financí za loňský rok pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Navzdory očekávání ekonomů tak země plní podmínky pro přijetí eura. Tvrdí to nejnovější údaje Českého statistického úřadu, podle kterých činí loňský schodek hospodaření státu 2,95 procent HDP.
Ministr financí Miroslav Kalousek však tvrdí, že tyto údaje vůbec neodpovídají realitě.
„Toto číslo vůbec nereflektuje ztrátu 68,8 miliard korun, která je v rezervních fondech. Paroubkův kabinet loni tyto fondy zablokoval, vyloučil je z rozpočtu, a tím opticky upravil hospodaření za loňský rok,“ prohlásil Kalousek. Pokud by se i tyto fondy započítaly, byl by deficit veřejných financí na pěti procentech HDP, míní Kalousek.
|
Jak se vyvíjel státní dluh | |||
| rok | deficit veřejných financí v procentech HDP | státní dluh v miliardách Kč | |
| 2003 | 30,07 | 774,9 | |
| 2004 | 30,75 | 855,1 | |
| 2005 | 30,42 | 903,5 | |
| 2006 | 30,37 | 973,0 | |
Bez auditů
Strukturu veřejných financí i přes příznivá čísla statistiků kritizují rovněž ekonomové.
„Neviděl jsem nepřehlednější čísla, než jsou ty o výdajích státního rozpočtu. Hospodaření přes fondy a absence auditů dělá veřejné finance naprosto netransparentní,“ konstatoval analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Výsledné číslo by navíc mohl poupravit i přepočet podle metodiky Evropské unie. „Ty dnešní čísla beru hodně opatrně. Je to první výpočet. Teď to jde do Eurostatu, kde se to znovu přepočítá s ohledem na jednotnou metodiku u všech států,“ upozornil Michl s tím, že „loni nám takto Brusel navýšil deficit z roku 2005 zhruba o jeden procentní bod“.
Loni v dubnu totiž statistici oznámili, že v roce 2005 činil schodek 2,6 procenta HDP. Jenže podzimní revize je zvýšila na 3,6 procenta a aktuální data uvádí 3,5 procenta hrubého domácího produktu.
Podobně se vyjadřuje také hlavní analytik firmy Patria Finance David Marek. Podle něj totiž z údajů statistiků nelze vyčíst nic o skutečném stavu veřejných financí v České republice. „Vešli jsme se těsně pod tříprocentní limit maastrichtských kritérií, ale při šestiprocentním růstu ekonomiky to zas až takový zázrak není,“ řekl Marek. Předloni činil deficit 3,53 procent HDP a za loňský rok očekávali ekonomové podobný výsledek. Aby země mohla přijmout euro, nesmí byt tento údaj vyšší než tři procenta.
Podíl rozpočtového schodku na HDP je přitom ostře sledované kritérium. Jde totiž o jediný ze čtyř parametrů, se kterým má země problémy.
Vedle míry inflace, kurzu koruny vůči euru a státního zadlužení se právě u podílu schodku na hrubém domácím produktu nedaří České republice povolené limity. Pokud tak vláda nedá rozpočet do pořádku, může se Česko s přijetím eura v příštích pěti letech rozloučit, varují analytici. Proto také ministři Topolánkova kabinetu připravili zevrubnou reformu veřejných financí. Její detaily zveřejní dnes.
Statistici včera zveřejnili i celkovou výši státního dluhu, který se vyšplhal na 973 miliard korun. Za rok 2006 stoupl o 70 miliard korun.