„Nemáme sebemenší možnost, jak se na mediální trh dostat,“ tvrdí Jiří Balvín, předseda Asociace digitálních televizí (ADT), jež sdružuje šestici nováčků – plnoformátové TV Barrandov a Febio TV, dětskou TV Pohoda, zpravodajskou Z1, hudební Óčko a regionální RTA. Jejich vstup na trh měl přitom údajně přinést přímé investice ve výši pěti miliard korun, zaměstnat asi tisícovku lidí a především zlevnit reklamu. To by umožnilo inzerovat v televizi i regionálním podnikatelům, kteří si dnes drahé spoty nemohou dovolit. Nastupující konkurenci ale loni zbrzdil lídr trhu televize Nova. Soud na podzim vyhověl její stížnosti na digitální výběrové řízení, v němž neuspěla. Šestice úspěšných nováčků tak o licence z dubna 2006 přišla. Podle zákona měli původně do roka začít vysílat, dodnes ale nemohou.
Z nerovných tržních podmínek viní vznikající televize hlavně stát. Pokud politici a úřady přechod na digitální televizní vysílání do léta neurychlí, chtějí si na ně nové televize stěžovat u Evropské komise.
Přít se o zmařené investice v arbitrážích je pro nováčky až nejzazším krokem; chtějí zpátky své licence. Že se jich domohou u soudu, nedoufají. „Jinak než změnou nynějších zákonů se zpátky k licencím nedostaneme,“ míní Balvín, který je i ředitelem TV Óčko. „Je mi za ty televize velmi trapně a plně je chápu,“ říká předseda poslanecké mediální komise Vítězslav Jandák (ČSSD). Podle něho už vládní novela v hrubých rysech existuje: „Do sněmovny by se měla dostat nejpozději v červnu.“ Pokud by se vládní předloha měla zdržet, chystá Jandák s kolegy z komise pro jistotu i „záložní“ poslaneckou novelu.
Na nový zákon spoléhají i televize Nova a Prima, na něž si nováčci stěžují. Ty se odmítají vzdát svých analogových kmitočtů, které jsou pro vybudování digitálních sítí nezbytné. Od poslanců Nova a Prima žádají, aby jim novelou nejdříve zaručili co nejvíce pozic v digitálních sítích namísto dosavadního analogového kanálu. „Kolik by kompenzačních licencí bylo, není zatím jasné,“ uvedl Petr Pleva z ODS, jenž na poslanecké novele také pracuje.
Česká televize se kvůli průtahům rozhodla, že digitální síť, kterou má užívat s Českým rozhlasem, začne už letos budovat sama, a to na analogových kmitočtech ČT 2.
Z nerovných tržních podmínek viní vznikající televize hlavně stát. Pokud politici a úřady přechod na digitální televizní vysílání do léta neurychlí, chtějí si na ně nové televize stěžovat u Evropské komise.
Přít se o zmařené investice v arbitrážích je pro nováčky až nejzazším krokem; chtějí zpátky své licence. Že se jich domohou u soudu, nedoufají. „Jinak než změnou nynějších zákonů se zpátky k licencím nedostaneme,“ míní Balvín, který je i ředitelem TV Óčko. „Je mi za ty televize velmi trapně a plně je chápu,“ říká předseda poslanecké mediální komise Vítězslav Jandák (ČSSD). Podle něho už vládní novela v hrubých rysech existuje: „Do sněmovny by se měla dostat nejpozději v červnu.“ Pokud by se vládní předloha měla zdržet, chystá Jandák s kolegy z komise pro jistotu i „záložní“ poslaneckou novelu.
Na nový zákon spoléhají i televize Nova a Prima, na něž si nováčci stěžují. Ty se odmítají vzdát svých analogových kmitočtů, které jsou pro vybudování digitálních sítí nezbytné. Od poslanců Nova a Prima žádají, aby jim novelou nejdříve zaručili co nejvíce pozic v digitálních sítích namísto dosavadního analogového kanálu. „Kolik by kompenzačních licencí bylo, není zatím jasné,“ uvedl Petr Pleva z ODS, jenž na poslanecké novele také pracuje.
Česká televize se kvůli průtahům rozhodla, že digitální síť, kterou má užívat s Českým rozhlasem, začne už letos budovat sama, a to na analogových kmitočtech ČT 2.