Podle studie ekonoma britské vlády Nicholase Sterna, zveřejněné v loňském roce, mohou být dopady klimatických změn vyšší než dvacet procent celkové světové ekonomické produkce. To je stejný vliv, jaký měla na globální ekonomiku hospodářská krize třicátých let 20. století, nebo světové války.
Tak vysoký odhad možných škod však studie IPCC odmítá. Podle ní by mělo jít maximálně o pět procent z celosvětového hrubého domácího produktu.
Přestože emise skleníkových plynů podle IPCC pravděpodobně způsobují většinu globálního oteplování, nemají na růst a rozvoj světové ekonomiky výrazný dopad.
Daleko důležitější než vývoj klimatu bude pro budoucnost světa rozhodnutí, jakou cestou rozvoje se dá - zda ještě větší globální provázaností, nebo postupným regionálním rozdělením světa.
Profesor Coloradské univerzity Roger Pielke kritizuje, že politici i IPCC kladou příliš velký důraz na zmírňování negativních klimatických změn formou omezování emisí skleníkových plynů. Podle něho je totiž problém jinde.
„Už dávno se mělo diskutovat o významu cest rozvoje jakožto rozhodujícího činitele budoucího bohatství lidí i životního prostředí. Oxid uhličitý by měl být součástí této diskuse, nikoli jejím jediným tématem,“ tvrdí Pielke.
Americký vědec Indur Goklany zase IPCC vyčítá, že dostatečně nezkoumá vztah mezi změnou klimatu a udržitelným rozvojem, a stále nadhodnocuje negativní dopady klimatických změn.