„Díky těmto dodávkám budou moci irácké rafinerie zpracovávat až sedmdesát tisíc barelů ropy denně,“ řekl předseda představenstva společnosti Technoexport Miroslav Kožnar. Tento kontrakt je předzvěstí nových možností pro české firmy v Iráku, dodal Kožnar.
Celý kontrakt zaštiťuje uměle vytvořena banka Trade Bank of Iraq, jejíž součástí je patnáct arabských bank. „Iráckou banku vede americký bankovní dům GP Morgan,“ informoval obchodní ředitel Technoexportu Michal Krejčík.
Objemnou zakázku firmy získaly díky dobrým referencím v Iráku. Technoexport totiž v minulosti v Iráku postavil šedesát procent rafinerských kapacit pro zpracování ropy.
Vedení Technoexportu se hodlá i v budoucnosti v Iráku angažovat.
„Přijdou další zakázky, například v potravinářském nebo energetickém průmyslu,“ konstatoval Kožnar. Podle Jiřího Reifa z ministerstva zahraničí mohou budoucí obchody s Irákem přinést další desítky miliard korun. „Ekonomický potenciál Iráku je obrovský. I přes zhoršenou bezpečnost vzrostla loni irácká ekonomika o osm procent,“ dodal Reif.
Význam zakázky ocenil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Tímto výrazným úspěchem české společnosti na teritoriu Irácké republiky jsme potěšeni. Podobné aktivity budeme i nadále podporovat,“ konstatoval ministr.
Po ukončení hlavních vojenských operací v roce 2003 český vývoz do Iráku každoročně vzrůstá. Zatímco v roce 2005 byly uzavřeny obchody v celkové hodnotě sedmnácti milionů dolarů (necelých tři sta šedesát milionů korun), loni už to bylo skoro 21 milionů dolarů (asi čtyři sta čtyřicet milionů korun).
Velkým rizikem pro podnikání českých firem v Iráku zůstávají i nadále každodenní násilnosti v zemi. „V centrálním Iráku je bezpečnostní situace stále komplikovaná. Hlavně v Bagdádu je to nyní velmi obtížné,“ řekla Dagmar Kuchtová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Michal Krejčík ale ujišťuje, že dodávkám technologie pro irácké rafinerie žádné bezprostřední riziko nehrozí. Zároveň ale dodal, že jednání probíhala v okolních zemích. „Schůzky s iráckou stranou probíhaly v Ammánu nebo Istanbulu. To je ale běžná praxe všech zahraničních firem působících v Iráku,“ uvedl Krejčík.
