Lidovky.cz

Navážeme na práci Čechoslováků

Ekonomika

  17:17
PRAHA - Iráčané Američanům nedůvěřují. Toho by Česká republika měla využít. Myslí si to Jaroslav Reif, obchodní rada českého velvyslanectví v Iráku.

Jaroslav Reif foto: Hynek Glos, Lidové noviny

LN Vy teď prvního června odlétáte na dvouletou misi do Iráku. Co bude vaší pracovní náplní?
V podstatě budu mít funkci ekonomického experta na českém velvyslanectví v Bagdádu.

LN Jakou pozici má v současnosti Česká republika v této zemi?
Velmi dobrou. Podívejte, většina rafinérských kapacit byla vystavěna Čechoslováky. Iráčané potřebují čerpadla, odsolovací techniku, geologické průzkumy. To vše v minulosti dělali naši lidé. Je na co navazovat. Ekonomický potenciál Iráku je obrovský a na sto procent nebudou chtít pomoc od Američanů, kterým nedůvěřují...

LN A může Česká republika konkurovat USA?
Může. Do vzájemných obchodů by se ale měl více zapojit stát. České firmy nemají tolik peněz jako velké nadnárodní společnosti. Například Irák by potřeboval deset dalších rafinérií, pokud by je Češi dokázali zaplatit ze svého, mnohonásobně se jim v budoucnu tyto investice vrátí. Vemte si, že se zjistilo, že zásoby ropy jsou v Iráku o třicet procent větší, než se původně odhadovalo. Pokud ale budeme čekat, tak nám vše zaberou ostatní. Nesmíme zaváhat...

LN V jakých odvětvích kromě petrochemie mohou Češi v Iráku podnikat?
Zcela určitě je to vodní hospodářství. Celý Irák je závislý na vodě ze severu, kam voda padá v krátkém časovém intervalu. Pokud se nezachytí, Irák nebude mít vodu. I v této oblasti se projevuje globální oteplování a vody je stále méně. Velkým problémem se stává životní prostředí. Saddám v jižním Iráku do ochrany čističek vody neinvestoval ani dinár, ty nefungují a Iráčané se o ně neumí postarat. Češi rovněž postavili mnoho elektráren, které potřebují obnovit. Možnosti jsou v dopravě v rekonstrukci železnic. Podobné je to se zemědělstvím. Iráčané mohou sklízet rajčata třikrát ročně a oni to neumí. Do Iráku investujeme 75 milionů a byly by potřeba dvě miliardy korun.

LN Vy už jste ale v Iráku působil i dříve?
Ano, byl jsem tam rok v letech 2003 až 2004. Pracoval jsem jako diplomatický úředník v oblasti vodního hospodářství. Takový malý ministr hospodářství jižního Iráku.

LN Jak je to s bezpečnostními riziky v zemi?
Od poloviny roku 2003 se situace začala dramaticky zhoršovat. Iráčtí bandité zjistili, že je pro ně finančně výnosné unášet cizince. Například nedávno unesli skupinu Němců a požadovali za ně osm milionů eur.

LN Jaký je život v Iráku?
Iráčané žijí v trvalé nejistotě i strachu, neustále se informují o bezpečnosti. Jsou období, kdy neposílají děti třeba týden do školy. Musí být ostražití a stále v pozoru. Existuje zde metoda neustálého zastrašování.

LN A co cizinci?
Ti se nemohou pohybovat volně, jedině s bezpečnostním doprovodem. Nemohou rovněž navštívit dvakrát to samé místo. Často se proto obchodní schůzky odehrávají v okolních zemích, například v Jordánsku nebo Turecku.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.