Poté, co společnost ČSOB rozjela začátkem tohoto roku vůbec první fond vodního bohatství a lidé do něj neváhali vložit 883 milionů korun, odstartovala nyní firma další „vodní fond“.
Investoři svěřili druhému vodnímu fondu půl miliardy
A i v tomto případě na sebe zájem investorů nenechal dlouho čekat. „Objem vložených finančních prostředků v něm zatím činí 504 milionů korun,“ prozradil Jan Barta, generální ředitel ČSOB Investiční společnosti.
Důvod zájmu je podle odborníků jasný. Čistá pitná voda je totiž celosvětově velmi ceněnou a také nedostatkovou komoditou. Přes osmdesát procent populace trpí nedostatkem vody a jen asi procento z celkových světových zásob je voda určená ke spotřebě
Analytici se shodují, že investice do vody budou v budoucnu růst, a přestože je vodních fondů v České republice zatím málo, do budoucna se tento trend bude šířit.
„Akciové fondy zaměřené na odvětví vázaná na vodu jsou velice zajímavou a nadějnou oblastí a do budoucna jich bude přibývat,“ prohlásil analytik společnosti Raiffeisenbank Aleš Michl.
Podle něj to potvrzuje i fakt, že za posledních pět let akcie „vodních“ společností byly mnohem výnosnější než akcie ropných gigantů. Navíc jde o další krok v šíření ekologického chování, uvažuje Michl. Podobně mluví také hlavní analytik společnosti Patria Finance David Marek. „Voda je zajímavou oblastí investování, je považována za méně rizikovou se stabilním výnosem,“ poznamenal Marek.
Voda garantuje stabilní výnos a nízké riziko
Vodní investice spadají do oblasti společensky odpovědných fondů. To jsou fondy, jejichž manažeři musejí kromě optimálního zhodnocení garantovat také obecný prospěch, například ve vztahu k životnímu prostředí.
Firmy, do jejichž akcií mohou investoři vkládat své prostředky, musejí přitom náležet k nejlepším v daném sektoru. „Vyloučeny jsou společnosti nedodržující práva zaměstnanců, sázkařské firmy, provozovatelé kasin a loterií, tabákové firmy, výrobci zbraní nebo jaderná energetika,“ řekl generální ředitel ČSOB Investiční společnosti Jan Barta.
Investování do pitné vody podpořila také OSN. Argumentuje tím, že nové investice do vodní infrastruktury jsou nutné, jinak budou v roce 2050 téměř dvě miliardy lidí na zemi bez vody.
„V zemích třetího světa hrozí, že bez dalších velkých investic již v roce 2025 nebudou mít místní obyvatelé přístup k pitné vodě. To je velká investiční příležitost pro firmy zabývající se vodním hospodářstvím,“ podpořil tvrzení Jan Barta.
