Centrální bankéři přistoupili ke zvýšení úrokových sazeb po dvou měsících. Důvodem je vývoj ekonomiky a rostoucí tlak na zvyšování cen. Podle některých odhadů navíc růst sazeb letos nekončí.
K přesvědčení trhu, že se zvýšení sazeb blíží, vedla i prohlášení řady centrálních bankéřů. Například minulý týden Pavel Řežábek uvedl, že ČNB může zvýšit sazby, aby udržela inflaci pod kontrolou.
Stejně tak viceguvernér Luděk Niedermayer již dříve uvedl, že většina informací přicházejících z ekonomiky v uplynulém čtvrtletí podpořila potřebu zvýšení inflační prognózy, což znamená potřebu změny úrokových sazeb.
Názory na zdražení hypoték se různí
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nízké úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. Nízké úroky vyhovují i státu, který je významným dlužníkem. Naopak lidé, kteří mají peníze uložené na účtu u banky, dostávají nižší úroky, než je inflace, a reálně tedy prodělávají.
"Dnešní zvýšení sazeb odpovídá očekávání finančních trhů a dává další předpoklad ke zdražení úvěrů. To se může také odrazit ve zvýšení úrokových sazeb hypoték," komentoval situaci generální ředitel Hypoteční banky Jan Sadil.
Obavy ze zvýšení sazeb ovšem nejsou podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové namístě. Banky totiž podle ní již delší dobu počítají s přitvrzením měnové politiky, a preventivně tedy úroky u hypoték již zvýšily.
V eurozóně je nyní základní sazba na čtyřech procentech. "Z důležitých zemí pro finanční trhy máme dokonce stále čtvrté nejnižší (sazby) na světě po Japonsku, Singapuru a Švýcarsku," uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Padesátikoruna - ilustrační foto. foto: Lidové noviny
