Dvě státem kontrolované společnosti tak budou mít možnost zaměstnat vlastní ozbrojené příslušníky. Jejich ozbrojené jednotky budou mít k dispozici více zbraní a budou mít větší volnost než soukromé bezpečnostní agentury. Podnikové armády energetických firem budou moci po souhlasu ministerstva vnitra a tajné služby FSB vyzbrojovat svoje oddíly ručními automatickými zbraněmi včetně samopalů Kalašnikov.
Putin svým podpisem ratifikoval návrh zákona, který počátkem července podpořilo 341 z 450 zákonodárců Státní Dumy. Ten fakticky legalizoval existující stav, neboť jak Gazprom, tak i Transněfť už vlastní ozbrojené jednotky k ostraze svých produktovodů využívají. Uzákonění jejich existence však podnikovým armádám výrazně posílí pravomoci – nebudou se na ně již vztahovat omezení pro soukromé bezpečnostní služby a budou mít stejné postavení jako vládní bezpečnostní složky.
Tím získají právo provádět osobní prohlídky i prohledávat automobily nejen v prostorách energetických společností, ale i v okolí jejich produktovodů.
Legalizace firemních ozbrojených složek strategických energetických podniků vzešla z podnětu Kremlu. Ruská vláda tak reagovala na iniciativu Severoatlantické aliance, která nabídla své jednotky rychlé reakce nadnárodním ropným společnostem Royal Dutch Shell a BP.
Ty mají zabránit útokům ze strany teroristů a únosům obsluhujícího personálu ropných zařízení, umístěných v různých končinách po celém světě. V současnosti se nejvíce podobných útoků vyskytuje v Nigérii, kde ozbrojení povstalci systematicky útočí na ropná zařízení. Mluvčí NATO Jamie Shea připustil v rozhovoru s britským deníkem The Times, že Severoatlantická aliance plánuje poskytovat ochranu ropných zařízení zejména v Africe, Asii a také v oblasti Blízkého Východu. „Ropné společnosti využívají nabídky ochrany ve stále větší míře,“ řekl Shea.
Obavami z teroristických útoků proti produktovodům se zašťiťují i ruští představitelé. „Několik teroristických útoků a následná ekologická katastrofa by okamžitě vedlo k tomu, že by Rusko bylo označeno za nespolehlivého dodavatele energie,“ prohlásil poslanec Dumy Alexandr Gurov.
Ropná společnost Transněfť již v minulosti musela čelit útokům separatistů proti svým produktovodům v oblasti Kavkazu.
Putin svým podpisem ratifikoval návrh zákona, který počátkem července podpořilo 341 z 450 zákonodárců Státní Dumy. Ten fakticky legalizoval existující stav, neboť jak Gazprom, tak i Transněfť už vlastní ozbrojené jednotky k ostraze svých produktovodů využívají. Uzákonění jejich existence však podnikovým armádám výrazně posílí pravomoci – nebudou se na ně již vztahovat omezení pro soukromé bezpečnostní služby a budou mít stejné postavení jako vládní bezpečnostní složky.
Tím získají právo provádět osobní prohlídky i prohledávat automobily nejen v prostorách energetických společností, ale i v okolí jejich produktovodů.
Legalizace firemních ozbrojených složek strategických energetických podniků vzešla z podnětu Kremlu. Ruská vláda tak reagovala na iniciativu Severoatlantické aliance, která nabídla své jednotky rychlé reakce nadnárodním ropným společnostem Royal Dutch Shell a BP.
Ty mají zabránit útokům ze strany teroristů a únosům obsluhujícího personálu ropných zařízení, umístěných v různých končinách po celém světě. V současnosti se nejvíce podobných útoků vyskytuje v Nigérii, kde ozbrojení povstalci systematicky útočí na ropná zařízení. Mluvčí NATO Jamie Shea připustil v rozhovoru s britským deníkem The Times, že Severoatlantická aliance plánuje poskytovat ochranu ropných zařízení zejména v Africe, Asii a také v oblasti Blízkého Východu. „Ropné společnosti využívají nabídky ochrany ve stále větší míře,“ řekl Shea.
Obavami z teroristických útoků proti produktovodům se zašťiťují i ruští představitelé. „Několik teroristických útoků a následná ekologická katastrofa by okamžitě vedlo k tomu, že by Rusko bylo označeno za nespolehlivého dodavatele energie,“ prohlásil poslanec Dumy Alexandr Gurov.
Ropná společnost Transněfť již v minulosti musela čelit útokům separatistů proti svým produktovodům v oblasti Kavkazu.
