Lidovky.cz

Ještě chvíli si budeme užívat

Ekonomika

  9:55
PRAHA - Člověk vždycky mnohem citlivěji vnímá, když mu obuvník za rohem zdraží o čtvrtinu, než to, že se většina ostatního zboží nezdraží a některé se zlevní, komentuje vývoj inflace Luděk Niedermayer, viceguvernér ČNB.

Čekání. S reformou zatím nepracujeme, protože není zřejmé, jak dopadne. foto: Jakub HněvkovskýLidové noviny

* LN Médii proběhly zprávy o zdražování potravin. Budete si domů kupovat mléko do zásoby?
Určitě ne. Jsou zde poměrně vysoké transakční náklady. Ono se vám toho pak kus zkazí... Ale teď vážně. U potravin je největší rozdíl mezi vnímanou a skutečnou inflací, která je reálně okolo dvou procent. Rozdíl je vysoký ze dvou důvodů. První je tlak agrárníků, kteří neustále predikují, že se potraviny zdraží a že je v tomto roce postihla nějaká neopakovatelná katastrofa. Druhý faktor je, že šíře potravinářského zboží je obrovská a spotřebitelský koš zachycuje pouze jeho část. Proto opravdu není vyloučeno, že zdraží zrovna to, co si člověk rád kupuje. Dovedu si jen těžko představit, že by v tomhle segmentu došlo k nějakému drastickému urychlení o deset nebo dvacet procent. Na trhu je velká konkurence a k tak velkým šokům opravdu nedochází.

* LN Existuje kromě tlaku agrárníků jiný důvod, proč je zdražení potravin reálné?
Faktor, který by mohl vytvořit tlak na růst cen obilí, je zvýšená poptávka po energetických surovinách, po nichž roste skokově poptávka kvůli vládním ekologickým politikám. Evropa nedisponuje obrovskými rozlohami využitelné půdy, takže by se mohlo stát, že energetické suroviny do určité míry vytlačí ty potravinářské. Ale stejně si myslím, že mnohem větší roli při zdražování potravin hraje rychlý růst ceny energie a doprava.

* LN Kromě potravin je pro spotřebitele důležitá i cena bydlení. Nemovitosti zdražují, čeká nás deregulace nájemného. Jaký má zdražování bydlení vliv na inflaci?
My nemáme, stejně jako většina zemí, v inflaci započítanou přímo cenu nemovitostí. Do inflace půjde zvýšení cen regulovaného nájemného, tuším, že tam jdou i rostoucí náklady na družstevní bydlení. Počítáme s tím v naší prognóze. Zde byla fatální chyba, že se zvyšování regulovaného nájemného zpomalilo, a teď se to musí trochu dohánět.

* LN Jsme zvyklí, že naše životní úroveň roste. Budou dále platy růst rychleji než inflace?
Na makroekonomické úrovni o tom není pochyb. Najednou se ukazuje, a je to úžasné, že je větší poptávka po práci, než je její nabídka. Adekvátní reakce zaměstnavatelů pak je, že se zvýší mzdy. I kdyby se tak inflace z úrovně kolem dvojky dostala na náš cíl tři a nějakými daňovými a jinými úpravami by skočila i o trošku víc, tak to stále znamená, že reálná mzda roste. Je to ale stejné jako s těmi potravinami. Neznamená to, že jeden každý občan na tom bude lépe. Vidíme rostoucí disproporci mezi tím, jak rostou mzdy lidem, kteří disponují dovednostmi, o které je zájem na pracovním trhu, a těmi nekvalifikovanými, kde je růst mnohem nižší.

* LN Ceny některých potravin a bydlení tedy porostou. Co naopak táhne inflaci dolů?
Je to nejenom globalizace, ale i masovější výroba. Můžeme to vidět v podstatě na celé elektronice. U řady komodit je stále cítit vliv Asie. Pak je tu jeden faktor, který se velmi těžko odhaduje. V některých obchodech jsou ceny nasazeny mírně vyšší než v zahraničí. Je otázka, do jaké míry rostoucí konkurence na trhu povede k přibližování cen. Když inflace očistíme o potraviny, energie, podíváme se zvlášť na regulované ceny a daňové změny, tak zbývající ceny u nás rostou strašně pomalu, teď je to někde pod jedním procentem.Luděk Niedermayer

* LN Přesto obavu z inflace potvrzujete zvýšením úrokových sazeb...
Reagujeme na očekávanou inflaci, protože dopad zvýšení úrokových sazeb na ekonomiku se projeví s relativně velkým zpožděním. Že se nám dařilo držet tak nízko úrokové sazby při takovém urychlení ekonomického růstu, bylo dáno naší specifickou situací a ukázalo se, že to bylo v pořádku. Nicméně teď se domníváme, že existují důvody pro to, aby se inflace mírně zvýšila. Není to z dvojky na desítku, ale z dvojky na trojku, kvůli daňovým změnám možná mezi trojkou a čtyřkou.

* LN Plánujete tedy ještě sazby zvýšit?
Celkový obrázek ekonomiky vidím tak, že se pohybuje nad hranicí svých možností. Snažíme se odhadnout inflační tlaky a podle toho rozhodnout. Naše ekonomika je velmi otevřená, takže hraje roli směnný kurz, který je značně ovlivněn rozdílem úrokové sazby v eurozóně a sazby na českou korunu. Pokud by se ukázalo, že ECB bude mít sazby nižší, než se doposud na finančním trhu očekávalo, tak to vytváří prostor pro to, abychom mohli zvyšovat sazbu pomaleji. Ale jinak domácí oblast podle mě bude stále potřebovat „normálnější“ úrokové sazby.

* LN Jak dopadne zvýšení sazeb na domácnosti?
Domácnosti stále mají více vkladů nežli úvěrů. Takže na makroúrovni na tom mohou domácnosti dokonce až lehce vydělat.

* LN Vzhledem k tomu, že největší růst inflace se očekává na začátku příštího roku, počítáte s dopadem reforem?
S reformou zatím nepracujeme, protože není zřejmé, jak dopadne, ale pochopitelně, kdyby došlo ke změně daně z přidané hodnoty, tak to bude mít vliv na ceny. Zkušenost ze zemí, které už DPH zvýšily, ale ukázala, že průsak do cen nebyl zdaleka tak velký, jak by odpovídal zvýšení daně.

* LN V prognóze se banka dostává k inflaci přes 4 procenta. Splníme inflační kritérium?
Zatím jsme ještě ani nezačali odpočítávat ten čas, kdy se inflační kritérium bude měřit. Kdybychom chtěli k euru přistoupit například 1. ledna 2012, tak by se inflační kritérium vyhodnocovalo až v druhém čtvrtletí roku 2011. Od toho data jsme sice hodně daleko, nicméně kritérium se vypočítává z průměrné inflace, jež v sobě „nese stopy“ inflace za poslední dva roky. Proto je potřeba dostatečně dlouho před zavedením eura vystříhat se například zvyšování daní nebo jiných státem vyvolaných nárůstů cen.

* LN Jak by zavedení eura dopadlo na spotřebitele?
Tady je zase rozdíl mezi vnímanou inflací a naměřenou inflací. Prakticky ve všech zemích, kde k zavedení došlo, byly tímto vyvolané změny inflace v řádech desetin procenta. Člověk vždycky ovšem mnohem citlivěji vnímá, když mu obuvník za rohem zdraží o čvrtinu, než to, že se jiné zboží nezdraží a některé se zlevní. Proto obvykle občané vnímali inflaci jako vyšší, než byla skutečně naměřena. Pokud dochází ke zdražení, tak je to v sektorech, ve kterých je ekonomika málo konkurenceschopná. Ale my v porovnání s některými zeměmi původního EU máme na trzích konkurenci vyšší, takže u nás by měl být ten vliv nižší, a to i na úrovni vnímané inflace.

* LN Říkáte, že životní úroveň poroste. Jednou se to ale musí zlomit. Kdy myslíte, že začne ekonomika zpomalovat?
My už jsme v lednu očekávali, že dojde k určitému zpomalení ekonomického růstu z šesti procent na pět, což by i tak znamenalo významné dohánění původních zemí EU. Nyní se však domníváme, že ekonomika zpomalovat růst nebude. Ani v delším horizontu neočekáváme, že dojde k „zalomení“ růstu, pokud nebude způsobeno nějakým šokem. Myslím si, že zažíváme nejlepší léta od počátku reforem a ještě chvíli si je budeme užívat.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.