Hodnota celkového objemu produkce vytvořené jedním Čechem dosáhla za rok 2007 výše 23 452 dolarů. V ukazateli, který vznikl vydělením hrubých domácích produktů jednotlivých zemí celkovým počtem jejich pracovníků, se Češi nemohou porovnávat s vedoucími Američany (63 885 dolarů) či druhými Iry (55 986 dolarů) a začínají zaostávat i za sousedním Slovenskem (28 209 dolarů), Maďarskem (23 788 dolarů) a Polskem (23 667).
Ani produktivita českých pracovníků není vzhledem k jejich pobytu v práci příliš valná. Češi dokázali v průměru na jednoho pracovníka za jednu hodinu vyprodukovat 12,09 dolarů, a ve středoevropském regionu tak předstihli pouze Poláky (11,92 dolaru). Jak Maďaři (13,71 dolaru), tak i Slováci (16,13 dolaru) byli produktivnější.
Podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka však dané ukazatele nezbytně nevypovídají o klesající produktivitě práce v Česku. „Velký vliv měl jistě podhodnocený kurz koruny vůči dolaru,“ vysvětlil Mertlík. „Kdyby se srovnávala produktivita průměrné továrny v Česku a v sousedních zemích, pravděpodobně bychom v ničem nezaostávali.“
Podle studie ILO se prohlubují rozdíly na trhu práce mezi Spojenými státy a ostatními vyspělými zeměmi. Dominanci Spojených států dokázalo narušit pouze Norsko, a to v ukazateli produkce vytvořené za hodinu práce.
Jeden norský pracovník dokázal v roce 2006 vytvořit za hodinu hodnotu dosahující 37,99 dolaru, zatímco hodnota produkce Američana za stejnou dobu činila 35,63 dolarů. Třetí skončili, s odstupem půl dolaru na Američany, Francouzi. Ti přitom ještě před sedmi lety dokázali vyrobit o jeden dolar více, než vyrobili pracovníci v USA.
Američané v porovnání s Evropany vévodí i statistikám zachycujícím průměrnou dobu strávenou na pracovišti - za rok odpracovali 1804 hodin. Průměrný Čech strávil ročně v zaměstnání 1996,8 hodiny.
Ani produktivita českých pracovníků není vzhledem k jejich pobytu v práci příliš valná. Češi dokázali v průměru na jednoho pracovníka za jednu hodinu vyprodukovat 12,09 dolarů, a ve středoevropském regionu tak předstihli pouze Poláky (11,92 dolaru). Jak Maďaři (13,71 dolaru), tak i Slováci (16,13 dolaru) byli produktivnější.
Podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka však dané ukazatele nezbytně nevypovídají o klesající produktivitě práce v Česku. „Velký vliv měl jistě podhodnocený kurz koruny vůči dolaru,“ vysvětlil Mertlík. „Kdyby se srovnávala produktivita průměrné továrny v Česku a v sousedních zemích, pravděpodobně bychom v ničem nezaostávali.“
Podle studie ILO se prohlubují rozdíly na trhu práce mezi Spojenými státy a ostatními vyspělými zeměmi. Dominanci Spojených států dokázalo narušit pouze Norsko, a to v ukazateli produkce vytvořené za hodinu práce.
Jeden norský pracovník dokázal v roce 2006 vytvořit za hodinu hodnotu dosahující 37,99 dolaru, zatímco hodnota produkce Američana za stejnou dobu činila 35,63 dolarů. Třetí skončili, s odstupem půl dolaru na Američany, Francouzi. Ti přitom ještě před sedmi lety dokázali vyrobit o jeden dolar více, než vyrobili pracovníci v USA.
Američané v porovnání s Evropany vévodí i statistikám zachycujícím průměrnou dobu strávenou na pracovišti - za rok odpracovali 1804 hodin. Průměrný Čech strávil ročně v zaměstnání 1996,8 hodiny.
