Je to jedna z úprav, které včera pro vládní předlohu novely mediálních zákonů navrhli poslanci. Tzv. diginovela přitom předpokládá, že po roce 2012 bude moci na trh vstoupit jakákoli jiná televize, jen se musí ohlásit a zaregistrovat.
Prodloužení současných licencí Novy a Primy a další program pro každou z nich navíc je kompenzace za to, že obě stanice napomohou přechodu na digitální vysílání a včas opustí své analogové kmitočty, na nichž pak vzniknou digitální sítě s více programy. Šesti novým televizím, kterým už udělené licence vzaly soudy, je vrátí přímo zákon. Novela se tak snaží rozběhnout zbrzděnou digitalizaci. Ministr vnitra Ivan Langer nabádal, aby novela začala platit už od 1. ledna 2008. Vládní návrh je „nesmírně křehkou konstrukcí“, dodal. Složitě vyjednávaný kompromis přesto neodolal „lidové tvořivosti“ poslanců, před níž varoval třeba hlavní vládní legislativec Cyril Svoboda.
Už před dvěma týdny poslanci ze všech stran vyjma KSČM souhlasili s návrhem Petra Plevy z ODS prodloužit Nově s Primou licence o čtyři roky. Včera se na návrh Petra Rafaje z ČSSD shodli na dvojnásobku. „Jednání o digitální novele se pozitivní komunikací vymyká dosavadní zkušenosti z jednání mezi vládou a opozicí,“ citoval pak šéfa poslanců ČSSD Michala Haška server Česká média. ČSSD je připravena diginovelu podpořit, dodal Hašek. Pleva myslel i na šest digitálních nováčků: navrhl, aby je povinně vysílali kabeloví operátoři, jako už ČT, Novu a Primu. Povinnosti se kabelovky brání, raději by si chtěly podmínky případného zařazení každé ze stanic vyjednat samy.
Ne všichni poslanci včera na jednání mediální komise uspěli. Michaela Šojdrová z KDU-ČSL nepochodila se snahou „očistit“ v digitálních sítích Primu od povinnosti vysílat na kmitočtech společně s regionálními studii. Všech osm změn odmítli kolegové i Milanu Bičíkovi z KSČM. Jeho spolustranice Ivana Levá nejdřív nabádala schválit vládní novelu bez poslaneckých změn, to ale neprošlo, a tak na plénu navrhla ponechat od příštího roku do vypnutí analogu na programu ČT 1 více reklamy, a to 0,75 procenta denního času. Dosud se pro všechny kanály ČT uvažovalo s limitem 0,5 procenta. Penězi navíc by podle Levé mohla ČT přispět na satelit v místech, kam nebude možné dopravit digitální signál z pozemních vysílačů. Který z návrhů projde, bude rozhodovat sněmovna na svém zítřejším jednání.
Prodloužení současných licencí Novy a Primy a další program pro každou z nich navíc je kompenzace za to, že obě stanice napomohou přechodu na digitální vysílání a včas opustí své analogové kmitočty, na nichž pak vzniknou digitální sítě s více programy. Šesti novým televizím, kterým už udělené licence vzaly soudy, je vrátí přímo zákon. Novela se tak snaží rozběhnout zbrzděnou digitalizaci. Ministr vnitra Ivan Langer nabádal, aby novela začala platit už od 1. ledna 2008. Vládní návrh je „nesmírně křehkou konstrukcí“, dodal. Složitě vyjednávaný kompromis přesto neodolal „lidové tvořivosti“ poslanců, před níž varoval třeba hlavní vládní legislativec Cyril Svoboda.
Už před dvěma týdny poslanci ze všech stran vyjma KSČM souhlasili s návrhem Petra Plevy z ODS prodloužit Nově s Primou licence o čtyři roky. Včera se na návrh Petra Rafaje z ČSSD shodli na dvojnásobku. „Jednání o digitální novele se pozitivní komunikací vymyká dosavadní zkušenosti z jednání mezi vládou a opozicí,“ citoval pak šéfa poslanců ČSSD Michala Haška server Česká média. ČSSD je připravena diginovelu podpořit, dodal Hašek. Pleva myslel i na šest digitálních nováčků: navrhl, aby je povinně vysílali kabeloví operátoři, jako už ČT, Novu a Primu. Povinnosti se kabelovky brání, raději by si chtěly podmínky případného zařazení každé ze stanic vyjednat samy.
Ne všichni poslanci včera na jednání mediální komise uspěli. Michaela Šojdrová z KDU-ČSL nepochodila se snahou „očistit“ v digitálních sítích Primu od povinnosti vysílat na kmitočtech společně s regionálními studii. Všech osm změn odmítli kolegové i Milanu Bičíkovi z KSČM. Jeho spolustranice Ivana Levá nejdřív nabádala schválit vládní novelu bez poslaneckých změn, to ale neprošlo, a tak na plénu navrhla ponechat od příštího roku do vypnutí analogu na programu ČT 1 více reklamy, a to 0,75 procenta denního času. Dosud se pro všechny kanály ČT uvažovalo s limitem 0,5 procenta. Penězi navíc by podle Levé mohla ČT přispět na satelit v místech, kam nebude možné dopravit digitální signál z pozemních vysílačů. Který z návrhů projde, bude rozhodovat sněmovna na svém zítřejším jednání.