„Ještě před pár lety u nás studovalo šedesát brusičů a čtyřicet foukačů ročně. Nyní je jich na každém oboru do deseti,“ uvedl Jindřich Vodička, ředitel uměleckoprůmyslové akademie Světlá nad Sázavou.
Podle mediálního zástupce největší české sklářské skupiny Bohemia Crystalex Trading Karla Samce je systém učňovského školství v kolapsu. „Zastavování našich výrob ale rozhodně nehrozí,“ konstatoval Samec.
Pro mladé lidi je sklářství neperspektivní obor a raději dávají přednost gymnáziím nebo ekonomickým školám. Zatímco dříve v zemi existovalo deset sklářských škol, v současnosti jsou pouhé dvě.
„Ve sklářství hraje roli skutečnost, že je to těžší obor a ne každý ho zvládne,“ dodává Vodička. Žáky nepřesvědčí ani relativně slušné platové ohodnocení, které se může pohybovat kolem dvaceti tisíc hrubého.
Největší firmy v zemi, jako je liberecký Bohemia Crystalex Trading nebo karlovarský Moser, se proto o pracovníky navzájem přetahují. Využívají například situace, kdy menší konkurenční sklárna zanikne a její zaměstnanci hledají novou práci. „Často ale řešíme problém, že lidem se za prací nechce cestovat a raději zůstávají doma a berou podporu,“ řekla zaměstnankyně z nejmenované sklářské firmy.
Podle mluvčího společnosti Moser Marka Nečekala proto výrobci musejí pracovníky aktivně vyhledávat a nabízet jim výhodnější podmínky než konkurenti. „Navíc se snažíme vychovávat si i vlastní skláře. Naštěstí v Karlových Varech škola je, tak máme odkud vybírat,“ uvedl Nečekal.
Možným řešením nedostatku kvalitních pracovníků je získávání zaměstnanců v zahraničí. V hledáčku tuzemských skláren jsou především Slovensko a Rumunsko. S tím souhlasí rovněž Samec. „Potřebujeme nejen tradiční skláře, ale také lidi vyučené v technických oborech a středoškoláky,“ dodává Samec.
I přes uvedené problémy je o české sklo stále ve světě zájem. Jeho mezinárodní renomé zatím neohrožuje rozjetá Čína, jejíž produkce je totiž vyráběna strojově, zatímco mnoho českých skláren spoléhá na ruční výrobu.
Podle mediálního zástupce největší české sklářské skupiny Bohemia Crystalex Trading Karla Samce je systém učňovského školství v kolapsu. „Zastavování našich výrob ale rozhodně nehrozí,“ konstatoval Samec.
Pro mladé lidi je sklářství neperspektivní obor a raději dávají přednost gymnáziím nebo ekonomickým školám. Zatímco dříve v zemi existovalo deset sklářských škol, v současnosti jsou pouhé dvě.
„Ve sklářství hraje roli skutečnost, že je to těžší obor a ne každý ho zvládne,“ dodává Vodička. Žáky nepřesvědčí ani relativně slušné platové ohodnocení, které se může pohybovat kolem dvaceti tisíc hrubého.
Největší firmy v zemi, jako je liberecký Bohemia Crystalex Trading nebo karlovarský Moser, se proto o pracovníky navzájem přetahují. Využívají například situace, kdy menší konkurenční sklárna zanikne a její zaměstnanci hledají novou práci. „Často ale řešíme problém, že lidem se za prací nechce cestovat a raději zůstávají doma a berou podporu,“ řekla zaměstnankyně z nejmenované sklářské firmy.
Podle mluvčího společnosti Moser Marka Nečekala proto výrobci musejí pracovníky aktivně vyhledávat a nabízet jim výhodnější podmínky než konkurenti. „Navíc se snažíme vychovávat si i vlastní skláře. Naštěstí v Karlových Varech škola je, tak máme odkud vybírat,“ uvedl Nečekal.
Možným řešením nedostatku kvalitních pracovníků je získávání zaměstnanců v zahraničí. V hledáčku tuzemských skláren jsou především Slovensko a Rumunsko. S tím souhlasí rovněž Samec. „Potřebujeme nejen tradiční skláře, ale také lidi vyučené v technických oborech a středoškoláky,“ dodává Samec.
I přes uvedené problémy je o české sklo stále ve světě zájem. Jeho mezinárodní renomé zatím neohrožuje rozjetá Čína, jejíž produkce je totiž vyráběna strojově, zatímco mnoho českých skláren spoléhá na ruční výrobu.