V čem vidíte potenciál českoněmeckých obchodních vztahů?
Je enormně velký, protože obě naše země mají dlouhou průmyslovou tradici. V Čechách je velká základna pro budoucí technická povolání, to vidíme také na velkých úspěších při vývoji firmy Škoda v posledních letech. Také bychom měli mnoho možností ve strojírenství. V Evropě, nejen v Německu, budeme mít nedostatek pracovních sil, což vychází z demografického vývoje, který je v celé Evropě podobný. Máme příliš málo mladých a přibývá starších. To znamená, že se musíme starat o to, aby potenciály byly využity, a jeden z těch potenciálů je také dělení úkolů mezi jednotlivými zeměmi.
Mají německé firmy investovat ve východní Evropě a vyvážet do východní Evropy?
To i dělají. Co musí teď být další krok, je v sektoru výzkumu a vývoje produktů a povede ještě k užší spolupráci. A přál bych si, aby by to nastalo i na univerzitách, například technických fakultách na prvním místě, pak na přírodovědných fakultách, to by byl velký cíl. Poznamenal jsem to dnes i v rozhovoru s premiérem Topolánkem, že to je jistě společný cíl, abychom přešli k vzdělávacím sítím a vzbudili pocit zodpovědnosti u mladší generace.
Jak by mělo podle vás propojení výzkumu a vzdělání, základních kamenů úspěšného budoucího obchodu a průmyslu, probíhat?
Je vždy zapotřebí hlavně dostačující potenciál výzkumníků, jedna fakulta třeba nemůže připustit, aby se veškeré její kapacity soustředily na výzkum nanotechnologií. Ale může být třeba jeden sektor nanotechnologie univerzity v Praze přes IT propojen s projektem stejných opatření technické univerzity v Cáchách nebo Darmstadtu. A přes takový síťový výzkum může dojít ke společnému rozvoji. Pak je tu ještě výhoda, že pět profesorů z brněnské univerzity se může doplňovat s jinými pěti třeba v Cáchách a tak dál. Pak bude k dispozici tým s vědeckými kapacitami, který může řešit specifické problémy, nanotechnologie pro medicínu a další témata, která by se tímto způsobem dala lépe řešit. Je to jediná šance, kterou v Evropě máme.
Vidíte už nějaké kroky tímto směrem?
Jádro věci je, že doživotně jmenovaní profesoři agitují alespoň v naší zemi velmi často na bázi: musím publikovat, pilně plnit své učení a v určitém věku se mi jako státnímu zaměstnanci už nemůže nic stát. A my musíme vzbudit silnější zájem a též vědomí povinnosti, aby člověk, který je v takovém pracovním poměru, musel dokázat, že si to také zaslouží. Musíme na tomto místě jít o kus dál a ukázat, že se univerzita může oddělit od někoho, kdo už neukazuje nutné nasazení. Druhý bod je, že skutečně musíme přejít ke spolupráci, a ne jen k přátelským návštěvám mezi univerzitami.
Jste spokojen s podmínkami, které Česko nabízí německým podnikům?
Podmínky tu jsou dobré, a budou ještě lepší, pokud se prosadí program vlády, alespoň tak, jak jsem ho četl. Takže si myslím, že právě Česká republika je na správné cestě k rozšíření prostoru pro obchodování. To je jistě nejlepší generátor pro pracovní místa a také k jejich zajištění. Co teď ještě musí přijít, je, zda lze zmírnit koncentrace na Prahu zvláštními regionálními podporami, které jsou žádané. Ale celkové podmínky tu jsou dobré a obchodování by se mělo přenechat volné soutěži.
Jaké možnosti nabízí německý trh právě českým společnostem, mají šanci konkurovat například silným čínským skupinám?
Konkurence není příliš velká. Vždy záleží na tom, že se produkty nevyrábějí pro jeden specifický trh, ale je to vždy tak, že produkt musí být zajímavý pro trhy na celém světě. A musíme přistoupit na to, že platy v Číně budou v příštích letech výrazně nižší než u nás v Evropě. Pak musíme své produkty vybavit jinými výhodami, buď mají jinou kvalitu, nebo jsou technicky pokrokovější, nebo jsou chráněny patentem, což je to nejlepší. Německý trh s 80 miliony lidí je pak velký trh, který ovšem je také náročný.
Vypadá to, že Německo si udrží i v tomto roce světové prvenství v exportu. Jaký to má pro vás význam?
Nemá to žádný zvláštní význam. Krom toho, že to ukazuje, jak německé hospodářství v posledních letech získalo zpátky schopnost soutěže, produktivita silně stoupla. A tak jsme nyní i přes enormní propad dolaru překvapivě stále ještě na excelentní pozici. Doufám, že to dokážeme udržet i příští rok. Ale i kdyby ne, boj proti obřímu čínskému lidovému hospodářství s našimi 80 miliony proti 1,3 miliardy obyvatel Číny nemůžeme vyhrát. Musíme se však snažit o to, aby růst exportu německého hospodářství byl vyšší než světový průměr.
V čem podle vás spočívá německý úspěch?
V technických pokrokových produktech, držení technického vedení, zaměřování se na specifické trhy i segmety produktů a také v tom, že vedeme naše podnikové struktury velice střídmě. To znamená žádné komplikované personální struktury.
Vidíte nějaké hospodářské možnosti v souvislosti se změnou klimatu a snahou tuto změnu zmírnit?
Vždycky byly fáze ochlazení a oteplení, a když si jako národ nebo jako světová populace myslíme, že bychom to mohli ovlivnit, mám určité pochybnosti, protože erupce jediné sopky vyprodukuje významně více CO2 než my všichni za dva až tři roky. Jsem pro lepší využívání energie. Z jednoduchého důvodu, že je to prostě technologický krok kupředu. Ale prvek strachu, který je se změnou klimatu spojen, nesdílím. Ani to nepovažuji za dobré.
Jak silný bude vliv rostoucích cen energie a ropy na hospodářství?
Poptávka a nabídka řídí trh, to je staré pravidlo, a jestli některé ceny vystoupají nahoru tak vysoko, znamená to, že máme tak vysokou potřebu. Teď se začíná uvažovat o výrobě aut s nejnižší možnou spotřebou tří litrů nebo ještě méně, nebo hybridní vozy, to jsou vývoje, které jsou možné jen díky skutečnosti, že ceny za benzin či ropu vystoupaly tak vysoko.
Stojíte v čele rodinné společnosti B. Braun Medicals více než stošedesátiletou tradicí, a přitom 80 procent obratu máte ze zahraničí? Vidíte tak model moderní společnosti s pevnými kořeny, a přitom s pobočkami v dalších zemích?
Pro podnikatelské jednání je třeba nejprve mít produkt, který je žádán, pak jako podnikatel začnu v okolí, ve kterém je můj podnik činný, a pak se zjistí, že tento produkt se dá prodávat i v dalších regionech, v dalších zemích. Pak je otázka, zda člověk má odvahu do cizích zemí jít a jít tam včas. Nikdy nebyla šance na internacionalizaci tak velká jako dnes a já to mohu všem podnikatelům i těm poměrně malým, kteří právě začínají, jen doporučit. Dnes je navíc velmi jednoduchá komunikace. Dříve jsem ještě cestoval třeba šest týdnů po Jižní Americe, dnes to zvládnu za tři dny. To jsou aspekty, které může každý podnikatel této doby využívat, a mají to tudíž podstatně jednodušší než před mnoha lety.
Zanedlouho bude rozšířen schengenský prostor o východní země Evropské unie. Jaký z toho máte pocit?
Mám z toho velkou radost. Jsem absolutní přívrženec dalšího rozšiřování a sjednocování. I když sem a tam se najdou i černé ovce, ale proto zřídíme určité bezpečnostní opatření, tak aby se našly rychle. Čím volnější je trh, tím více profituje společnost. A když se společnosti povede dobře, proč by pak měla být kriminální?