Lidovky.cz

Roste závislost lidí na nakupování

Ekonomika

  14:53
ČESKÉ BUDĚJOVICE - Možná není daleko doba, kdy v psychiatrických léčebnách budou lidi kromě závislosti na alkoholu, drogách či hracích automatech odnaučovat také nekontrolovatelnému plnění nákupního košíku. Tvrdí to lékaři i ekonomové v souvislosti s nárůstem počtu lidí, trpících ve vyspělých zemích takzvanou závislostí na nakupování.
Nakupování – ilustrační foto

Nakupování – ilustrační foto foto: Lidové noviny

Poslední studie rakouské Zaměstnanecké komory (AKÖ), která se ale kromě Rakouska týká i dalších evropských států včetně Česka, označuje tuto novou závislost za skrytou hrozbu dnešní civilizace. Posedlost nakupováním totiž podle nich může vést nejen k zadlužování, ale i k rozpadu rodin či sebevraždám. Závěry rakouské studie přitom potvrzují i čeští odborníci.

„Závislost na nakupování se i u nás stává velkým celospolečenským problémem, který nám jednou přeroste přes hlavu,“ říká například psycholog Rostislav Nesnídal z českobudějovického Střediska pro rodinu a mezilidské vztahy.

Že jde o vážnou věc, potvrzují čísla: „Počet Rakušanů, ohrožených závislostí na nakupování vzrostl oproti loňsku o třetinu na celkových 42 procent obyvatelstva,“ tvrdí na základě průzkumu zástupce AKÖ Karl Kollmann. Přes 600 000 obyvatel Rakouska nákupům propadlo natolik, že je lze už dnes označit za plně závislé. A trend je podobný i v dalších zkoumaných zemích.

„Nakupování se stává závislostí, když potřebujete stále více nakupovat a přitom se z nakoupených věcí těšíte stále kratší dobu,“ říká Michael Musalek z rakouského Anton Proksch Institutu, zabývajícího se léčbou závislostí. Pro řadu lidí už není rozhodující účel nákupu, ale spíše potěšení z toho, že prostě nakupují. Takřka desetina respondentů v průzkumu uvedla, že se při nakupování často cítí jako v „rauši“, tedy zažívá určitý druh opojení.

Závislost si přizná jen málokdo
Studie zároveň potvrdila, že tento druh závislosti vůbec nesouvisí se sociálním postavením. Závislými na nakupování se často stávají i chudí lidé, kteří své potřeby řeší dalším a dalším zadlužováním. „Největším problémem ale zůstává, že si jen málokdo svou závislost přizná. Přitom skutečně může jít o psychické onemocnění,“ tvrdí Musalek.

Ačkoliv tak loni vyhledalo podle něj odbornou pomoc v institutu léčby závislostí 30 Rakušanů, kteří se chtějí vyléčit z permanentní nákupní horečky, skutečný počet „nemocných“ pacientů je mnohonásobně vyšší.

V Česku jsou ohroženou skupinou důchodci Také psycholog Nesnídal se velmi často při své práci setkává s problémy v rodinách, způsobených nekontrolovatelným utrácením a zadlužováním některých jejích příslušníků. „Já za tím vidím jednak lákadlo hypermarketů, ve kterých můžete strávit celý den, odložit děti a přitom plnit košík, jednak agresivní reklamu,“ tvrdí Nesnídal.

Zatímco Rakušané za nejohroženější skupinu závislých na nakupování označují mladé ženy, v Česku se podle Nesnídala stávají závislými v mnoha případech i důchodci. „Osobně znám rodiny důchodců, které mají hluboko do kapsy a přitom stále nakupují nějaké zázračné hrnce, deky a další věci, které vůbec nepotřebují,“ říká psychiatr.

Dá se ale závislost na nakupování vůbec léčit, když i nemajetní zákazníci dostanou prakticky na všechno úvěr? „Nákupní abstinence není řešením. Pomoci může změna životní stylu v tom smyslu, že se člověk více soustředí na takzvaný nemateriální konzum,“ tvrdí vídeňský profesor ekonomie Gerhard Vogel.

Kdyby si lidé místo neustálého nakupování zbytečných věcí zvykli na to, že budou dávat pod stromeček služby, třeba hodinu masáže, lístek do opery nebo na fotbal, hrozba nákupní závislosti by se výrazně snížila. „Spotřeba služeb totiž kromě peněz vyžaduje i určitý čas. Na koncert půjdete jen jednou za týden, masáž si také nebudete dopřávat každou hodinu,“ tvrdí Vogel.

Nákup služeb má mít i další výhody, protože mimo jiné podporuje regionální zaměstnanost. „Zahradní trpaslík se dá samozřejmě vyrobit mnohem levněji ve Vietnamu než v Rakousku, masáž, sauna nebo koncert ale těžko,“ říká ekonom.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.