* LN Jak velký výběr očekáváte z nově zpoplatněných úseků silnic první třídy a jakým klíčem byly z těch původně plánovaných 1200 kilometrů vybrány ?
Ten klíč byl dán snahou nějakým způsobem provázat stávající dálniční síť a síť rychlostních komunikací směrem na hraniční přechody. To znamená vytvořit tranzitní síť, protože se jedná zejména o tranzitní provoz, který by měl být zachycen, a zpoplatnit ty silnice, které budou v krátké nebo delší budoucnosti nahrazeny novými dálnicemi nebo rychlostními komunikacemi. Co se týče vlastního výběru, můžeme předpokládat, že na té celkové částce kolem šesti miliard korun se to bude podílet zhruba pěti až deseti procenty. Je to dáno kilometrovým rozsahem a tarifem, který je tam více než poloviční. A také zatížeností komunikací.
* LN Pokud se stát rozhodne dobudovat mýtný systém s využitím satelitní technologie, budete se o zakázku ucházet?
My se o tu zakázku budeme ucházet už jen z toho důvodu, že dnes připravujeme ten stávající systém na to, aby se do něj ten satelitní subsystém dal zapojit. Ten důvod je jediný, nevytvářet zde dva celé systémy, ale využít z toho mikrovlnného systému to, co využít jde a co je společné i pro ten satelitní provoz. Takže budeme se o to ucházet, protože pro to máme i daná řešení, ale bude to i otázka vyhodnocení technické a hlavně ekonomické výhodnosti toho řešení. Já nejsem úplně přesvědčen o tom, že mýtný systém pro jedničky a hlavně dvojky a trojky v tom rozsahu, jak je plánováno, že bude dostatečně ekonomicky výnosný.
* LN Mluvilo se o možnosti propojení mýtných systémů České republiky s Rakouskem, případně s dalšími evropskými zeměmi. Nastal v této oblasti nějaký pokrok?
V Evropské unii se o tom mluví dál, ale tam věci nejdou tak rychle, jak by mohly jít, kdyby se jednalo bilaterálně. My dnes znovu inicializujeme jednání mezi českou a rakouskou stranou. Chtěli bychom, aby Ředitelství silnic a dálnic, potažmo ministerstvo dopravy, projednalo tuto záležitost s rakouskou stranou. Ty zájmy jsou dnes podobné, to znamená, je tam zájem se o tu propojitelnost pokusit. Technicky to není problém, jde hlavně o politické a ekonomické rozhodnutí. To znamená vyřešit například jak si přefakturovávat náklady nebo jak si ručit za zákazníky.
* LN Takže kamiony by mohly v obou zemích používat jednu Obu jednotku a platit služby jednou fakturou?
Ano. Mikrovlnná technologie je standardizovaná a identická. Takže se tu pak otvírá možnost domlouvat se na dalších vazbách. Například Španělsko, Francie, Itálie, dnes i Švýcarsko mají zavedené mikrovlnné technologie stejného standardu. Dnes v různých variantách používá stejný standard v Evropě 15 zemí. Technicky propojit systémy není problém, ale vždy to bude problém komerční nebo politické dohody.
* LN Jak konkrétně ta jednání iniciujete?
Upozorňujeme na to, že tady je hlavně ze strany autodopravců velký zájem, řekl bych chvílemi i určitá kritika toho, proč není možné používat třeba jen jednu jednotku, když jsou technologie identické. Proč není možné platit jen na jednom místě a přitom jezdit minimálně ve dvou zemích. Čili ten zájem tu je a my ho posouváme dál a říkáme ano, technicky to možné je.
* LN Jaké na to máte z ministerstva ohlasy?
V poslední době pozitivní.
* LN Jak z českého, tak rakouského?
Z rakouského již delší dobu, tam je to hlavně z hlediska státní firmy Asfing, která je provozovatel tamního mýtného systému. A na české straně vidíme v současné době také pozitivní zájem a to nejen na straně ministerstva, ale hlavně na straně ředitelství dálnic, které je dnes také provozovatel a majitel systému.
* LN Víte o nějakých plánovaných schůzkách na toto téma?
Víme o tom, že je tu na to pozitivní náhled. Myslím, že je otázka krátké doby, kdy by mohlo dojít k nějakým jednáním.
* LN Jak jste spokojeni s posledním dodatkem?
Určitě bychom mohli říct, že mohl být pro nás lepší. Na druhou stranu by mohl být lepší pro ministerstvo. Obě strany se snažily dohodnout na dobrém kompromisu a my jsme s ním v současné době spokojeni, protože nám dává možnost pokračovat a logicky rozšiřovat systém. Dává nám jistotu, že systém bude plně využitý i pro případné jiné a další služby, které je schopen poskytnout.
* LN Jaké služby máte na mysli?
Využít mýtného systému i pro oblast například telematických služeb, tedy využít ty informace pro řízení dopravy. Systém poskytuje okamžité informace, to znamená, že můžete okamžitě reagovat na aktuální situace. Pokud se dálniční síť dovybaví, a dnes je takový projekt již na světě, o nějaké informační tabule a proměnné značky, tak je možné přímo aktuálně řídit dopravu na silnicích. Když dojde k nehodě, máte možnost okamžitě odklonit dopravu na objízdné trasy, máte možnost snižovat rychlost vozidel v okamžiku, kdy dojde k zahuštění provozu, tak aby se ten provoz rozmělnil. Potřebné informace v systému jsou a jde jen o to, nabídnout je dál a zpracovat je.
* LN Kdy se tento projekt bude realizovat?
Během letošního roku, do listopadu, bychom měli zrealizovat první část tohoto řešení a během příštího roku by se mělo to řešení dokončit tak, aby na dálnici D 1 byl vytvořen určitý systém informačních tabulí, proměnných značek a sběru dat, která by měla sloužit k tomuto účelu. Již dnes tyto informace nabízíme dálničnímu ředitelství a ministerstvu, kteří mají koncepci řízení dopravy a v současné době realizují jeho dispečink v Ostravě. Tam by se měly stahovat různé informace, třeba i informace o počasí, a na jejich základě by se pak řidičům dávaly informace, jak se mají chovat.
* LN Z posledního dodatku také vyplývá vaše právo či povinnost dobudovat mýtný systém na dálnicích a rychlostních silnicích, které se začnou budovat do roku 2017. Kolik kilometrů myslíte, že to bude?
Pokud nedojde k naplnění původních představ, budeme to muset akceptovat. Pokud dojde k naplnění představ, které má ministerstvo dopravy a které jsou dány jeho dlouhodobou vizí, tak by to mělo být zhruba 1000–1100 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací. A ty by měly být pokryty.
* LN Proč teď nebyl problém dodatek zveřejnit prakticky okamžitě a proč s předchozími dodatky problém byl?
Možná to bylo pro nás malinko poučení i v tom, jak se chovat k veřejnosti a médiím v takovém projektu, jakým se mýtný projekt stal. Nepamatuji si, že bychom někde ve světe byli v situaci, kdy bychom museli takto do hloubky zveřejňovat obchodní dohody. To se obecně nedělá. V České republice vznikla kolem toho projektu taková situace, že jsme pochopili, že to je asi vhodné řešení, i když to pro nás není tak jednoduché, protože celá řada informací je minimálně citlivého charakteru.
* LN Jak se projevilo zavedení mýta na hustotě provozu na zpoplatněných komunikacích?
Speciálně Rakušané, u Němců to není tak výrazné, zaznamenali dvacetiprocentní a na začátku i větší nárůst dopravy v okamžiku, kdy se spustil mýtný systém v České republice. Takže ti, kteří jezdili přes Českou republiku, i když to měli o pár kilometrů delší, ale měli to zadarmo, se vrátili do Rakouska. I česká železnice hlásila od loňského ledna nárůst zhruba 4–6 procent.