Tam, kde jednání stále probíhají, se inflace promítne do požadavků. Někde se budou kolektivní jednání znovu otevírat,“ řekl Milan Štěch, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Některé smlouvy totiž obsahují klauzuli, která umožňuje otevřít jednání o mzdách, pokud míra inflace překročí jistou hranici. Původní odhad ministerstva financí předpokládal letošní inflaci ve výši 3,8 procenta. Po zveřejnění lednové inflace, která meziročně vzrostla o 7,5 procenta, ministerstvo svůj odhad upravilo na 5,5 procenta.
Analýza ČMKOS přitom na konci loňského roku doporučovala jako výchozí pozici pro vyjednávání inflaci mezi 4,8 až 5,5 procenty. Teď by podle Štěcha svůj odhad o jeden procentní bod zvýšili.
„Nemůžeme vycházet jen z toho, že inflace je teď vysoká. Za celý rok bude nižší,“ řekl Jan Vízner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev. Podle něj si v současné situaci posilující koruny a rostoucích cen energií i surovin nemůže každý podnik dovolit další navyšování mezd.
Podobně se na věc dívá i ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který považuje snahy ČMKOS za legitimní, ale poukazuje na nezdravě rychlý růst mezd, který loni předstihl růst produktivity práce. „Mzdová a inflační spirála se může roztočit a to by nebylo dobré,“ řekl minulý týden po jednání tripartity.
Podle Štěcha však vysoká inflace v posledním čtvrtletí loňského roku sníží rychlejší růst reálných mezd natolik, že se vyrovnají růstu produktivity práce. „Většina podniků na navýšení mezd nebude mít. Pokud by to udělali, budou to dělat na úkor investic do rozvoje,“ řekl Pavel Sobíšek, analytik banky UniCredit. Rozhodující podle něj bude chování polostátních podniků, jako ČEZ, které by mohly vyvolat řetězovou reakci, a donutit i slabší podniky k navýšení mezd.
ČMKOS odmítá, že by svým tlakem na mzdy mohl zapříčinit pád některých podniků. „Černý Petr jde za vládou a nečinností a tichým přihlížením ČNB,“ dodal Milan Štěch. Podle něj není posláním odborů řešit dopady na ekonomiku, které svou činností vyvolala vláda a kterým ČNB přihlíží. „Ale jsme ochotni o tom mluvit,“ připustil Štěch.
Analýza ČMKOS přitom na konci loňského roku doporučovala jako výchozí pozici pro vyjednávání inflaci mezi 4,8 až 5,5 procenty. Teď by podle Štěcha svůj odhad o jeden procentní bod zvýšili.
„Nemůžeme vycházet jen z toho, že inflace je teď vysoká. Za celý rok bude nižší,“ řekl Jan Vízner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev. Podle něj si v současné situaci posilující koruny a rostoucích cen energií i surovin nemůže každý podnik dovolit další navyšování mezd.
Podobně se na věc dívá i ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který považuje snahy ČMKOS za legitimní, ale poukazuje na nezdravě rychlý růst mezd, který loni předstihl růst produktivity práce. „Mzdová a inflační spirála se může roztočit a to by nebylo dobré,“ řekl minulý týden po jednání tripartity.
Podle Štěcha však vysoká inflace v posledním čtvrtletí loňského roku sníží rychlejší růst reálných mezd natolik, že se vyrovnají růstu produktivity práce. „Většina podniků na navýšení mezd nebude mít. Pokud by to udělali, budou to dělat na úkor investic do rozvoje,“ řekl Pavel Sobíšek, analytik banky UniCredit. Rozhodující podle něj bude chování polostátních podniků, jako ČEZ, které by mohly vyvolat řetězovou reakci, a donutit i slabší podniky k navýšení mezd.
ČMKOS odmítá, že by svým tlakem na mzdy mohl zapříčinit pád některých podniků. „Černý Petr jde za vládou a nečinností a tichým přihlížením ČNB,“ dodal Milan Štěch. Podle něj není posláním odborů řešit dopady na ekonomiku, které svou činností vyvolala vláda a kterým ČNB přihlíží. „Ale jsme ochotni o tom mluvit,“ připustil Štěch.
