Lidovky.cz

Města a obce poprvé dluží méně

Ekonomika

  11:50
PRAHA - Celkové zadlužení měst a obcí loni poprvé od roku 1993 meziročně kleslo. Obce dlužily kvůli různým půjčkám, bankovním úvěrům a vydaným dluhopisům ke konci loňského roku 79,2 miliardy korun, zatímco rok předtím to bylo 80,9 miliardy korun.

Vesnice Holašovice foto: Lidové noviny

Naopak kraje loni své dluhy zvýšily o 2,7 miliardy korun na 10,4 miliardy korun. Vyplývá to z
materiálu, který předkládá ministerstvo financí pro informaci na středeční zasedání vlády.

Více než polovinu dluhu všech obcí tvoří závazky statutárních měst, tedy Prahy, Plzně, Brna a Ostravy. Tato města ke konci loňského roku dlužila 46,3 miliardy korun, ke konci roku 2006 pak 47,4 miliardy korun.

Samotná Praha, která je z měst největším dlužníkem, loni své dluhy snížila o 0,7 miliardy korun na 32,9 miliardy korun. "Zadluženost hlavního města Prahy činí 41,5 procenta celkové zadluženosti obcí," uvádí materiál.

Dluh je téměř 9 tisíc na obyvatele
Na každého obyvatele zadluženého města nebo obce ke konci loňského roku připadl dluh ve výši 8900 korun. V roce 1994 to podle MF bylo 1900 korun. Zadluženo je 3242 obcí z celkového počtu 6244. Podle zprávy jsou zadlužené téměř všechny obce s počtem obyvatel nad 2000. "Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost, je stabilizovaný," uvedlo ministerstvo.

Města většinou mají závazky vůči finančním ústavům. Obce si vzaly většinou úvěry na akce související s výstavbou čističek, vodovodů, skládek nebo s rekonstrukcí silnic a výstavbou bytů a domů s pečovatelskou službou.

Úvěry o Evropské investiční banky loni využilo jen Brno na rekonstrukci městské dopravy a Ústí nad Labem na obnovu města. Města dále získala peníze také od státních fondů nebo ministerstev.

Zadlužení krajů stouplo především kvůli čerpání úvěrů od Evropské investiční banky, kterými investují výstavbu a rekonstrukce silnic. Další půjčky si kraje vzaly například na oddlužení nemocnic.

Podle pravidel využívaných již od roku 1997 by měly obce a kraje použít na splátky svých dluhů maximálně 30 procent svých standardních příjmů a zbývajících 70 procent na chod obce nebo kraje. Ke konci loňského roku přitom tento limit nedodrželo 245 obcí, zatímco o rok předtím jich bylo o deset méně. Podle MF ovšem bylo v drtivé většině případů překročení limitu způsobeno jednorázovou splátkou nebo kontokorentním účtem.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.