Počet nezaměstnaných klesl poprvé za deset let pod hranici 300.000, řeklanalytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. To je podle něj ale zřejmě z
červnových údajů jediná dobrá zpráva. Pokles počtu nezaměstnaných proti
květnu byl totiž nejslabší od roku 2004. "Trh práce se dusí v papiňáku.
Dříve firmy měly hodně lidí a málo kapitálu. Dnes mají hodně kapitálu, ale
nedostatek adekvátních lidí," interpretoval výsledky analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
"Současná stagnace signalizuje obrat trendu. Nezaměstnanost je už tak
nízká, že nemá moc prostoru k poklesu," uvedl analytik Next Finance
Vladimír Pikora. Volných míst prý sice ještě přibývá, ale s tím, jak
ekonomika zpomalila, je jejich nárůst zanedbatelný. Naopak lidí bez práce
je v porovnání s minulostí již tak málo, že jejich počet nemá mnoho
prostoru k poklesu. Na jedno místo připadá jen 1,96 uchazeče, což je
nejméně od roku 1996. Zaměstnavatelé si tak nemohou vybírat a musí brát
skoro každého. To jsou žně pro personální agentury a muka pro podnikový
sektor, dodal.
Napětí na trhu práce už nyní znamená omezení pro další pokles
nezaměstnanosti, upozornil analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Počty
uchazečů, kteří našli práci, v posledních měsících klesají a naproti tomu
mzdy letos výrazně zrychlily. Vyšší než očekávaný růst mezd naznačil sílu
zaměstnanců při vyjednávání "kompenzace" za vysokou spotřebitelskou
inflaci, podotkl. Pokud bude v čase, kdy odbory zasednou na podzim k vyjednávacímu stolu inflace stále vysoko, bude možnost vyššího požadovaného růstu mezd ze strany pracovníků velice reálná, připomněl analytik České spořitelny Martin Lobotka. Pro ČNB to podle něj bude jasný znak toho, že je potřeba zvednout sazby.
Výhledu pro ekonomiku na druhé pololetí odpovídá opětovný nárůst počtu
nezaměstnaných, odhadl Vlk. Míra nezaměstnanosti by se tak podle něj kolem přelomu roku mohla opět vyhoupnout nad šest procent. "Zdá se velmi
pravděpodobné, že červen vytvořil počtu nezaměstnaných na delší dobu dno," poznamenal Sobíšek.
Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou zpracovávaná Eurostat pro
mezinárodní srovnání, činila v Česku v červnu 4,1 procenta. Nejvyšší podíl
lidí bez práce podle dostupných informací vykázalo Slovensko s 10,4
procenta a Španělsko s 9,8 procenta. Na opačné straně bylo Dánsko s 2,5
procenta.
červnových údajů jediná dobrá zpráva. Pokles počtu nezaměstnaných proti
květnu byl totiž nejslabší od roku 2004. "Trh práce se dusí v papiňáku.
Dříve firmy měly hodně lidí a málo kapitálu. Dnes mají hodně kapitálu, ale
nedostatek adekvátních lidí," interpretoval výsledky analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
"Současná stagnace signalizuje obrat trendu. Nezaměstnanost je už tak
nízká, že nemá moc prostoru k poklesu," uvedl analytik Next Finance
Vladimír Pikora. Volných míst prý sice ještě přibývá, ale s tím, jak
ekonomika zpomalila, je jejich nárůst zanedbatelný. Naopak lidí bez práce
je v porovnání s minulostí již tak málo, že jejich počet nemá mnoho
prostoru k poklesu. Na jedno místo připadá jen 1,96 uchazeče, což je
nejméně od roku 1996. Zaměstnavatelé si tak nemohou vybírat a musí brát
skoro každého. To jsou žně pro personální agentury a muka pro podnikový
sektor, dodal.
Napětí na trhu práce už nyní znamená omezení pro další pokles
nezaměstnanosti, upozornil analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Počty
uchazečů, kteří našli práci, v posledních měsících klesají a naproti tomu
mzdy letos výrazně zrychlily. Vyšší než očekávaný růst mezd naznačil sílu
zaměstnanců při vyjednávání "kompenzace" za vysokou spotřebitelskou
inflaci, podotkl. Pokud bude v čase, kdy odbory zasednou na podzim k vyjednávacímu stolu inflace stále vysoko, bude možnost vyššího požadovaného růstu mezd ze strany pracovníků velice reálná, připomněl analytik České spořitelny Martin Lobotka. Pro ČNB to podle něj bude jasný znak toho, že je potřeba zvednout sazby.
Výhledu pro ekonomiku na druhé pololetí odpovídá opětovný nárůst počtu
nezaměstnaných, odhadl Vlk. Míra nezaměstnanosti by se tak podle něj kolem přelomu roku mohla opět vyhoupnout nad šest procent. "Zdá se velmi
pravděpodobné, že červen vytvořil počtu nezaměstnaných na delší dobu dno," poznamenal Sobíšek.
Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou zpracovávaná Eurostat pro
mezinárodní srovnání, činila v Česku v červnu 4,1 procenta. Nejvyšší podíl
lidí bez práce podle dostupných informací vykázalo Slovensko s 10,4
procenta a Španělsko s 9,8 procenta. Na opačné straně bylo Dánsko s 2,5
procenta.
