Daňový dohled: stát přitvrdí

„Po té, co se skandál s tajnými konty provalil, jsme si řekli, že nebudeme čekat se založenýma rukama a sami si zkusíme ověřit některé věci,“ řekl Jan Knížek, vrchní ředitel Ústředního finančního a daňového ředitelství ministerstva financí. Kvůli skandálu s ukradenými informacemi z lichtenštejnské banky LGT již padlo mnoho hlav vysoce postavených manažerů zejména v sousedním Německu. U nás zatím tato aféra vyvolala „jen“ zvláštní kontrolní akci.

 „My víme, že existuje řada subjektů, které mají zájem posílat peníze do zahraničí, aniž by viděly českou daň,“ řekl Knížek. Proto ministerstvo financí spustilo akci, která probíhá napříč republikou. Úředníci během ní mimo jiné monitorují podezřelé transakce odcházející na zahraniční účty a zkoumají nadační fondy se zahraničním spojením.

„Není větší červený hadr na berního úředníka, než když převedete bez řádných dokumentů určitou částku do zahraničí,“ řekl Knížek s tím, že již má k dispozici první výsledky, které vyhodnocuje. Podle něj mají úředníci dostatek důkazů proti několika subjektům, u kterých jsou přesvědčeni, že převáděly do zahraničí nezdaněné finanční prostředky. Jedná se o jednotlivce a daňové úřady by jim mohly doměřit daň v řádu milionů korun. Tím však kontrolní akce ministerských úředníků nekončí.

 „Můžu prozradit, že masivnější kontrolní činnost začne v průběhu podzimu,“ řekl Knížek. Ten odhadl, že by se díky podzimním aktivitám mohly dodatečně vybrat desítky milionů korun na doměřené dani několika desítkám subjektů.

 Další pomoc by daňovým kontrolorům mohla poskytnout německá vláda, která nejmenovanému zdroji zaplatila pět milionů eur za seznam zhruba 700 podezřelých z krácení daní.

 Nezávisle na německé vládě získaly od stejného informátora tyto informace i Spojené státy a Velká Británie, které se s jejich pomocí snaží vypátrat a usvědčit daňové hříšníky na domácí půdě. Jedná se o seznamy klientů lichtenštejnské banky LGT.

Tyto seznamy podle některých zdrojů obsahují až 1400 jmen. Data měla být bance odcizena bývalým zaměstnancem již v roce 2002. Na konci letošního února nabídl německý ministr financí, že zakoupené informace poskytne zdarma dalším státům.

„Žádost o informace jsme odeslali 11. března. Německá strana nám odpověděla, že věc řeší, a zatím jsme od ní žádná data neobdrželi,“ řekl Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí.

 Češi podle Knížka původně očekávali, že by nabízená data mohli obdržet do začátku prázdnin. Teď to ale vypadá, že je dostanou v září či říjnu. „Důvody, proč jsme data ještě neobdrželi, nikdo nezná. Já je rozhodně neznám,“ řekl Knížek. Podle jeho informací však německá strana oproti původnímu předpokladu nepředá Čechům celý seznam, který má k dispozici. Němci získané informace vyhodnotí, a Češi si tak do Německa budou moci přijet pro seznam, jenž bude obsahovat pouze osoby či subjekty, které mají povinnost platit daně v České republice.

 „Ta data pro nás nejsou vysloveně životně důležitá, ale bylo by to dobré vodítko a pomohlo by nám to v naší práci,“ řekl Knížek. Problémem při praktickém využití kradených informací by však mohl být nejen pochybný původ dat, ale i jejich stáří. Seznamy jsou staré již šest let, a řada věcí by tak z daňového hlediska mohla být promlčena. Právě z těchto důvodů by totiž případy, opírající se o tyto informace, nemusely u soudu uspět.