Lidovky.cz

Když se New York točí v Praze

Ekonomika

  9:19
Máte někdy při sledování reklam pocit, že tuhle lokalitu už jste viděli? A zažili jste někdy při sledování zahraničního televizního kanálu pocit, že v reklamě vnímáte něco povědomě blízkého, byť se její děj odehrává v Americe nebo ve Španělsku? Není to náhoda. Pro reklamní filmaře není problém proměnit ulici v pražském Karlíně v newyorskou avenue. A rádi se vracejí na táž místa.

Wall Street v Karlíně. Nikoliv v New Yorku, ale v Thámově ulici v Praze natáčel svou reklamu slovenský T-Mobile. foto: Lukáš Žentel, Bistro Films

Hledáček kamery, osvětlovači, rekvizitáři a hlavně architekti. Ti všichni dokážou bez velkých obtíží změnit pražskou ulici v New York. Pokaždé jinak proto vypadají nejvyhledávanější místa, která tuzemští, ale i zahraniční reklamní tvůrci k natáčení využívají. Byť jde stále o tytéž lokality.

Prahu supluje Český Krumlov a Kutná Hora
Málokoho asi překvapí, že nejžádanější je mezi reklamními tvůrci historické centrum Prahy, konkrétně Staroměstské náměstí, Malá Strana, Rudolfinum či Anežský klášter. Méně se však ví, že kvůli vysokým cenám za pronájem suplují pražskou architekturu čím dál častěji jiná česká města, především Český Krumlov a Kutná Hora.

„Historické centrum Prahy je nyní tak drahé, že si ho mohou dovolit jen velké filmové produkce,“ potvrzuje Martin Charvát z reklamní agentury Konektor. Proti centru metropole hrají i vysoké nároky na konkrétní lokalitu, jakými jsou co nejmenší dopravní i „lidský“ provoz, možnost uzavírky ulice, dostatečně velké prostory pro zázemí i vlastní scénu, blízkost dalších natáčecích míst a také dostatek parkovacích míst pro technické vozy.

Svou roli hraje i obtížnost jednání s vlastníkem lokality, přičemž filmaři preferují spíše soukromé osoby a společnosti. S veřejnými orgány je jednání složitější. „Úřady mají na vyjádření šedesát dní, což je při natáčení reklamy neúnosné,“ doplňuje Charvát.

Lepší situace než v historickém jádru Prahy panuje v jejích odlehlejších částech a také v nejbližším okolí města, kde reklamní tvůrci hledají hlavně rodinné vily se zahradou. A pokud možno prázdné. Obydlené domy bývají téměř vždy kompletně vystěhovány. Stejně je tomu i u jiných prostor, třeba kanceláří. Sehnat zařízenou kancelář na týdenní natáčení je totiž reklamním evergreenem všech produkčních firem. „I když se najde majitel, který k natáčením svolí, tak se stejně před natáčením kancelář vystěhuje a zařídí se podle přání režiséra a filmového architekta,“ vysvětluje Petr Růčka ze společnosti Filmmakers, která se zabývá vyhledáváním a zajišťováním lokací pro reklamu a film.

Karlínský Wall Street
Svět velkého obchodu ztvárňuje v reklamách často pražský Karlín, který je díky moderní zástavbě pro reklamy s úspěšným byznysmenem v hlavní roli velmi oblíben. Prosklených budov se přitom nevyužívá jen pro potřeby kanceláří a honosných reprezentativních prostor. Často bývají náhradou letišť, jež podle Růčky ve svých prostorách natáčení reklam z bezpečnostních důvodů neumožňují. Dalšími lokalitami, které se „komerční“ kameře brání, jsou také kostely, u nichž mají církve podle produkcí tendenci schvalovat i scénáře reklam, a státní organizace. „Některé národní památkové ústavy, které spravují zámky a hrady v Čechách, nejsou natáčení vždy nakloněny. Jako by snad peníze ani nepotřebovaly,“ podivuje se Růčka.

Cizinci sem, Češi do Argentiny
Pro tuzemské produkční agentury jsou cizí zakázky výrazným zdrojem příjmů. „Zahraniční produkce přijíždí především za lokacemi, které jsou z pohledu domácího zadavatele již zprofanované,“ říká Jan Daczický z produkční agentury Stillking a jmenuje hlavně Karlův most, Kampu, ale třeba také české hrady a zámky. Na rozdíl od tuzemských reklamních inzerentů mají jejich zahraniční kolegové při tvorbě reklam jednu podstatnou výhodu - několikanásobně větší rozpočet. Dovolit si tak mohou drahá a pro české firmy těžko dostupná místa. „Myslím, že cizinci mnohdy ani netuší nic o problémech spojených s natáčením v určitých lokalitách, čeští tvůrci už je raději oželí,“ konstatuje Jiří Ptáček, šéf produkční agentury Bistro Films.

Sami Češi tak v současnosti stále častěji odjíždějí točit své reklamy za hranice. „Roste obliba zemí bývalé Jugoslávie, Rumunska a Ukrajiny. Infrastruktura se zde rok od roku zlepšuje, stále však nedosahuje naší úrovně,“ hodnotí Daczický. Levnější spoty tak do zahraničí často vyráží natáčet kompletní štáb. A nejčastěji míří do filmařsky velmi oblíbené Argentiny, Jihoafrické republiky nebo na méně exotické Slovensko. „V současné době jsou populární také Malajsie či Thajsko,“ jmenuje další země Ptáček. Východní lokality jsou podle něj na vzestupu hlavně díky nižším nákladům. S českými projekty se na Východ přesouvají ale i ty zahraniční. Zdražení způsobené silnou korunou přinutilo reklamní zadavatele přesunout produkci svých reklam do oblastí s méně kvalitním servisem. Tamní filmaři se však velmi rychle zlepšují.

„Zájem o tyto země motivuje na rozdíl od ČR i daňové pobídky, naše pozice jedné z nejvyhledávanějších zemí pro filmový servis se tak pomalu, ale jistě hroutí,“ připomíná Ptáček.

V souvislosti se silnou korunou a odchodem zahraničních zakázek upozorňuje Andrea Tománková, televizní producentka reklamní agentury Leo Burnett, na další efekt, který může ochromit nejen reklamní, ale celý filmový průmysl: „S úbytkem natáčených filmů či reklam odcházejí i kvalitní filmaři, kteří jsou nuceni hledat práci jinde. Česko tedy přichází nejen o filmy a reklamy, ale i o filmové profesionály.“

Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.