Klidnější situaci napomáhá především zaměření nejvýznamnějších tuzemských hráčů na tradiční konzervativní obchodní model na dosud nenasyceném českém trhu. "Dostupné informace a analýzy indikují, že český bankovní sektor ani není vystaven vzniku podobné krize, jaká probíhá v USA," uvedla centrální banka.
| Plán Bushovy administrativy | |||
| Prosazovaný plán počítá s tím, že vláda bude vykupovat od finančních institucí hypoteční úvěry, na ně navázané cenné papíry a další aktiva, která zatěžují jejich účetní bilance. Tato těžce prodejná aktiva nutí banky odepisovat stále vyšší ztráty a ochromují celý finanční sektor nedůvěrou. Se stabilizací finančního trhu a zejména s oživením amerického trhu bydlení, od něhož je hodnota problematických aktiv odvozená a který je teď v těžké krizi, by vláda prodávala vykoupená aktiva zpět na trhu a podle expertů by mohla ještě vydělat. | |||
Důvodem jsou podle ČNB mimo jiné přísnější úvěrové standardy a kritéria při poskytování půjček či tradiční způsob fixace úrokových sazeb a menší využívání externích upisovatelů hypoték u tuzemských ústavů. ČNB připomněla, že zahraniční vlastníci domácích bank nepatří do finančních skupin, které byly krizí postiženy nejvíce.
Před zcela opačnými problémy stojí americký prezident George Bush, který den poté, co Sněmovna reprezentantů odmítla podpořit plán vynaložit na stabilizaci systému až 700 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč), řekl, že pokud Kongres nepřijme záchranný plán, povede to v ekonomice k "bolestným a dlouhotrvajícím škodám".
Bush ujistil domácí veřejnost i svět, že proces schvalování záchranného balíku ještě není u konce. "Ujišťuji naše občany i občany celého světa, že toto není konec legislativního procesu," řekl. Podle prezidenta se nyní Spojené státy nacházejí v kritické chvíli své ekonomiky.
Evropa reagovala na krach jednání v USA s velkým znepokojením, protože její vlády musely již tento týden zachraňovat několik bank. Unie tak ve středu představí také svůj plán. Navrhne přísnější pravidla pro banky.
Právě nedostatečná regulace finančních institucí je podle řady hlasů jednou z příčin jejich nynějších problémů. Podle návrhu by si investiční banky měly ponechat určitý podíl v takzvaných finančních derivátech, s nimiž obchodují, a nést tak část rizika. Mělo by to být nejméně pět procent.
Právě některé typy derivátů, tedy finančních nástrojů odvozených z jiných aktiv, stojí u počátku současné krize. Rizikové hypotéky z amerického trhu totiž byly součástí dalších finančních nástrojů, se kterými mezi sebou banky obchodovaly. Když se následně ukázalo, že řada Američanů nedokáže své hypotéky splácet, zasáhlo to i řadu finančních ústavů, jež tyto hypotéky neposkytly, ale měly ve svém portfoliu finanční produkty z nich odvozené.
Návrh komise, jehož uvedení do praxe není otázkou týdnů a měsíců, ale spíše let, se dále zabývá rizikem, kterému jsou banky vystaveny navzájem. Chce omezit objem prostředků, jež banky věnují na vzájemné transakce. "Komise navrhuje pětadvacetiprocentní limit pro mezibankovní operace, anebo alternativní hranici ve výši 150 milionů eur. Záleží na tom, která hodnota je vyšší," stojí v návrhu.
