Lidovky.cz

Recept na krizi

Ekonomika

  10:46
Lidové noviny zhodnotily pět pohledů na současnou světovou finanční a hospodářskou krizi. V nich nabízejí svá řešení prezident Václav Klaus, premiér Mirek Topolánek, šéf ČSSD Jiří Paroubek, expremiér Miloš Zeman a ekonom Jan Švejnar.

palec nahoru, palec dolu

Naše výhoda? Vlastní měna
Hledání léku na globální ekonomickou recesi vyplývající z finanční krize je podle prezidenta Václava Klause zbytečné. Na cyklické zpomalení prý neexistuje žádný všelék. Ekonomická recese se podle Klause podobá chřipce, která prý léčená i neléčená trvá stejně dlouho.

Dopady krize na Česko: Zatímco finanční krizi se může Česko vyhnout, důsledky ekonomického zpomalení ho stejně neminou. Důvodem je závislost domácí exportně orientované ekonomiky na sousedních státech, které již recesí procházejí.

Otázka urychlení či oddálení přijetí eura: Skutečnost, že Česko v době globální finanční krize disponuje vlastní měnou, je podle prezidenta výhodou. Koruna totiž pomáhá domácí ekonomiku do určité míry „izolovat“ od negativních důsledků od „světových ekonomických šoků“. Ačkoliv samotná koruna nemůže zabránit zpomalení ekonomiky, je efektivní bariérou proti proniknutí finanční krize. Prezident vyjádřil důvěru v postup ČNB, která se podle jeho pozorování chová v boji s krizí „racionálněji“ než evropští političtí lídři.

Zelené“ nebezpečí: Světová ekonomika se vrátí do konjunktury bez ohledu na politiky. Nutné je podle Klause odolat tlakům na podkopání principů volného trhu. K „normálnímu růstu“ se světová ekonomika vrátí za několik let, pokud nebude „navždy zabrzděna přijímáním iracionálních evironmentalistických dogmat o globálním oteplování způsobeném lidmi“.

HODNOCENÍ LN *** I žádné řešení je někdy dobrým řešením. Česko nemá příliš šancí výrazněji ovlivňovat vývoj krize, a proto je výzva k opatrnému přístupu k mimořádným fiskálním opatřením legitimní.

 

Reformy je nutné zrychlit
Globální krize již dorazila do Česka, k mimořádným vládním opatřením však v této chvíli není důvod, říká premiér Mirek Topolánek. Přesto premiér představil protikrizový plán s pracovním označením SPAR, tedy strategie připravenosti akcelerace růstu. Jinými slovy: vláda chce nejprve analyzovat příčiny poklesu české ekonomiky a poté přijmout patřičná opatření k jejímu oživení.

Krize tlačí na urychlení reformy veřejných financí: První Topolánkova analýza hovoří o tom, že český finanční systém zůstává od globální finanční krize relativně izolován. Vnějším hrozbám ale může odolat jen ekonomika se zdravými veřejnými financemi a pružnými institucemi a trhy. Zde má podle Topolánka Česko rezervy, a proto je nutné zrychlit prosazování započatých reforem veřejných financí.

Obnovit důvěru ve finančním sektoru: Přestože domácí bankovní sektor vykazuje relativní stabilitu, nedůvěra na mezibankovním trhu je značná, a proto je nutné ji posílit. Důkaz? Přestože Česká národní banka snižuje úrokové sazby, komerční banky tak nečiní. Důvodem je právě neochota vzájemně si půjčovat, a tudíž vysoká cena peněz na mezibankovním trhu.

Impulzy k růstu ekonomiky: Kabinet již přijal první kroky k oživení ekonomiky. Podařilo se mu prosadit snížení sociálního pojištění o 1,5 procenta, čímž klesnou náklady zaměstnavatelů. Dále podpořil exportní banky a agentury, čímž zlepší přístup českých exportérů k získávání úvěrů a bankovních záruk.

HODNOCENÍ LN **** Plán je mnohdy formulován příliš obecně. Jeho principy jsou ale správné.


Máme na krizi 52 opatření
Opoziční lídr Jiří Paroubek klade důraz na znovuzavedení daňové progrese, tedy na to, aby s rostoucím příjmem rostla i daňová zátěž, a také na stanovení přijetí eura.

Zvýšení daní: „Je třeba vybírat více peněz od daňových poplatníků na občasná selhání finančních trhů,“ tvrdí Paroubek. Argumentem ke znovuzavedení daňové progrese je prý skutečnost, že sklon ke spotřebě středních a nižších příjmových vrstev je vyšší než u nejbohatších pěti procent. Zvyšovat by se mělo podle něj i zdanění firem. DPH: V době krize je namístě zvážit dočasné snížení dolní devítiprocentní sazby DPH. Podle ČSSD by se mělo jednat o snížení o 1 až 3 procentní body po dobu až dvou let. Opatření má stimulovat poptávku po převážně domácí produkci.

Znovuzavedení investičních pobídek: Jiří Paroubek chce posílit pobídku směřující k „chytrému a zelenému růstu“, tedy na projekty ekologické a s vyšší přidanou hodnotou.

Další opatření: Mezi celkem 52 body, které obsahuje plán ČSSD k řešení ekonomické krize, se objevuje požadavek na přijetí eura, urychlení čerpání prostředků z fondů EU, ale také zpomalení deregulace nájemného či zastavení privatizačních aktivit. ČSSD bude navrhovat, aby se dočasně po dobu dvou let zvýšila doba vyplácení podpory v nezaměstnanosti.

HODNOCENÍ LN ** Nejedná se o krizový plán, spíše předvolební ekonomický plán. Navíc obsahuje řadu protikladů - například žádá přijetí eura, na druhé straně však volá po zvýšení výdajů, které by mohly jeho přijetí znemožnit.


Už žádné peníze bankám
Expremiér a nyní „důchodce z Vysočiny“ Miloš Zeman býval často vnímán jako nesmiřitelný odpůrce Václava Klause. V otázce možného řešení dopadů finanční krize na Česko se však oba politici shodují na základním principu - s jednorázovými finančními injekcemi ze strany státu by se mělo šetřit.

O bankovním sektoru: „Vyvarujte se toho, nalít další prostředky do bank nebo do podniků. Dát peníze někam - a stát žádné vlastní prostředky nemá - dokáže každý idiot,“ říká Zeman. Český bankovní sektor je podle něj zatím zdravý a odolává krizi i díky tomu, že prošel vlastní krizí v 90. letech a byl od špatných úvěrů na rozdíl od zahraničních trhů z velké míry očištěn.

Jak by měly banky přistupovat k vydávání úvěrů: Zeman navrhuje princip spolufinancování, tedy systém podobný čerpání dotací z fondů EU. Ten, kdo čerpá úvěr, by tak nesl výraznější spoluzodpovědnost v případě, že nebude schopen řádně splácet. Každý finanční produkt, který nepočítá se spoluúčastí příjemce peněz, považuje za potenciálně „toxický“. Zeman varuje před rychlým nárůstem objemu spotřebních úvěrů.
O daních: Zrušení daňové progrese považuje za ekonomický zločin.

O přijetí eura: Euro by ČR mělo přijmout co nejdříve. Tvrzení, že koruna chrání domácí ekonomiku před krizí, označuje za absurdní. Odkazuje na příklad Islandu.

HODNOCENÍ LN *** Základní Zemanova teze, tedy nenalévat další peníze do bankovního sektoru a podniků, je správná. Jinak se Zeman do konkrétních návrhů nepouští. Přičítání krize výhradně bankéřům je diskutabilní.


Daně snižme razantně

Ekonom Jan Švejnar, který se na počátku roku zviditelnil především kandidaturou na post českého prezidenta, předpovídá, že recese do Česka teprve dorazí a země se s ní může potýkat i několik let. Švejnarovým klíčovým návrhem k možnému řešení krize je snižování daní a rychlé přijetí eura.

O snižování daní: Česku by podle Švejnara pomohlo snížení daní podnikům i fyzickým osobám: „Navrhoval bych razantní snížení daní z příjmů podnikům a toto snížení bych kompenzoval daněmi v oblasti realit a spotřeby. To by prospělo naší konkurenceschopnosti.“

O rychlém přijetí eura: Švejnar vyzývá k co možná nejrychlejšímu přijetí jednotné evropské měny již od počátku roku 2012. „Měli bychom se snažit tam jít a dělat to v klidu, abychom nevzbudili jakékoliv podezření na finančních trzích, že děláme něco neobvyklého,“ upozorňuje Švejnar.

O postupu vlády a ČNB: Švejnar chválí obezřetný postup vlády i centrální banky. „Povzbuzuje, dodává oběživo a finanční injekce tam, kde je třeba,“ říká Švejnar. Vláda by měla stimulovat hospodářský růst většími investicemi do infrastruktury.

Pozn.: Velký rozhovor s Janem Švejnarem čtěte tento pátek v magazínové ročence LN.

HODNOCENÍ LN *** Švejnar je opatrný až alibistický. Jeho apel na plošné snižování daní se jeví jako dobrý krok ke stimulaci ekonomiky. Přijetí eura v roce 2012 je však téměř nerealizovatelné. Svazovat centrální banku a vládu přísnými monetárními a fiskálními kritérii - jejichž splnění je pro přistoupení do eurozóny klíčové - není při nejasném vývoji krize žádoucí.


Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.