Hádky, předsudky a potlačování iniciativy na pracovišti zvedají o šedesát procent pravděpodobnost, že se u zaměstnance projeví deprese. „Týmový duch je důležitý,“ říká hlavní autor studie Marjo Sinokki.
Finští vědci analyzovali 3347 zaměstnanců ve věku mezi třiceti a čtyřiašedesáti lety. Po dobu tří let sledovali, kolik lidí bere antidepresiva, a zjistili, že mezi lety 1990 až 2005 vzrostl počet lidí užívajících léky na zlepšení nálady o 700 procent. Počet diagnostikovaných psychických poruch přitom ve stejném období ve Finsku stagnoval.
Vědci přišli i na to, že neuspokojivé pracovní prostředí nemá u pracovníků vliv na konzumaci alkoholu a neovlivňuje pocity úzkosti. Sinokki v této souvislosti upozorňuje, že deprese vyvolaná neuspokojivým pracovním prostředím zpětně ovlivňuje výkonnost firmy.
Takto postižení lidé jsou totiž buď na nemocenské, nebo rovnou ze zdravotních důvodů přecházejí do předčasného důchodu.
Finští vědci analyzovali 3347 zaměstnanců ve věku mezi třiceti a čtyřiašedesáti lety. Po dobu tří let sledovali, kolik lidí bere antidepresiva, a zjistili, že mezi lety 1990 až 2005 vzrostl počet lidí užívajících léky na zlepšení nálady o 700 procent. Počet diagnostikovaných psychických poruch přitom ve stejném období ve Finsku stagnoval.
Vědci přišli i na to, že neuspokojivé pracovní prostředí nemá u pracovníků vliv na konzumaci alkoholu a neovlivňuje pocity úzkosti. Sinokki v této souvislosti upozorňuje, že deprese vyvolaná neuspokojivým pracovním prostředím zpětně ovlivňuje výkonnost firmy.
Takto postižení lidé jsou totiž buď na nemocenské, nebo rovnou ze zdravotních důvodů přecházejí do předčasného důchodu.