Podle mluvčí ČAP Marcely Kotyrové lze v EU a některých dalších evropských zemích díky Evropskému průkazu zdravotního pojištění čerpat péči ve zdravotnických zařízeních financovaných z veřejných zdrojů. Ve většině zemí se však pacienti podílejí na úhradě zdravotní péče vysokou spoluúčastí.
Evropský průkaz navíc neposkytuje finanční zabezpečení pro případ převozu do ČR a nezahrnuje ani pomoc asistenční služby, upozornila.
I k Evropskému průkazu je potřeba cestovní pojištění
Odborníci proto doporučují uzavření cestovního pojištění, jehož základem je pojištění léčebných výloh, které pokrývá náklady související s náhlým onemocněním, úrazem či akutní bolestí. Jde zejména o náklady na ambulantní ošetření, léky a hospitalizaci, ale i na převoz nemocného nebo zraněného zpět do vlasti.
Pojištění počítá i s nejhorší možnou variantou, tedy s repatriací tělesných ostatků v případě smrti. Vždy je však potřeba v pojistných podmínkách vybrané pojišťovny zkontrolovat, jaká rizika pojištění skutečně kryje, uvedla specialistka pojištění osob ČAP Ivana Menclová.
Vyjet bez pojištění mimo Unii je hazard
ČAP dále upozornila na to, že někteří lidé vyjíždějí do zahraničí bez pojištění. "Spoléhat na to, že se nám na cestě nic zlého nepřihodí, se může velmi vymstít. I při celkem obvyklých zdravotních problémech se totiž mohou náklady na jejich léčbu pohybovat v desítkách až stovkách tisíc korun," uvedla Kotyrová.
Například hospitalizace při zánětu slepého střeva v Egyptě vyjde na více než 100.000 Kč, zlomená noha v Chorvatsku na zhruba 50.000 Kč, náklady na ošetření mozkové mrtvice v Thajsku se mohou vyšplhat až k milionu korun.
Z ankety ČTK mezi největšími domácími pojišťovnami vyplývá, že nejčastějším onemocněním Čechů v zahraničí je akutní zánět trávícího ústrojí a onemocnění dýchacích cest. Loni české turisty více než v minulosti trápily nemoci, naopak si přivodili méně těžkých úrazů. Častější nemoci souvisejí zřejmě se stále exotičtějšími turistickými zájezdy.
