Lidovky.cz

Krize stála každého Američana 10 tisíc dolarů, Čecha 8 tisíc korun

Ekonomika

  12:03
LONDÝN/PRAHA - Podle Mezinárodního měnového fondu si boj s recesí vyžádal po celém světě 10,8 bilionu dolarů. Češi zaplatili 80 miliard korun. Rok od začátku světové hospodářské krize, kterou odstartoval pád americké investiční banky Lehman Brothers, sčítají největší světové ekonomiky náklady na její zvládnutí.

Globální ekonomická krize foto: Shutterstock

Pokud to rozpočítáme na hlavu, tak na každého z obyvatel nejbohatších států připadá v průměru deset tisíc dolarů (více než 175 tisíc korun). Většina z prostředků z těchto krizových balíčků však byla poskytnuta ve formě záruk za bankovní systém, a tak o velkou část z nich státy nepřijdou.

Existuje řada způsobů, jak měřit závažnost nejhorší recese od konce druhé světové války. Všechny však ukazují, že nejhůře dopadla a největší škody způsobila v nejbohatších státech s velkými finančními sektory. Jádrem krize byly Spojené státy a Velká Británie.

Spojené státy vynaložily ze všech zemí na záchranu ekonomiky největší sumu. Ze zmiňovaných deseti bilionů dolarů připadá na Spojené státy více než třetina, což představuje 25 procent hrubého domácího produktu. Každého Američana tak stála krize deset tisíc dolarů.

Velká Británie sice napumpovala do ekonomiky méně – 2,4 bilionu dolarů, ale dopad na HDP je mnohem horší. Britský záchranný balíček představuje podle kalkulace BBC téměř 95 procent dolarů. Každý Brit tak "zaplatil" za krizi pětkrát více než Američan a než je celosvětový průměr. Naopak Češi zaplatili za krizi mnohem méně. "V České republice byl objem opatření, která byla vázána na krizi, zhruba 80 miliard korun, což znamená přibližně osm tisíc korun na člověka," řekl David Marek, ekonom společnosti Patria.

Podle jeho názoru jsme na tom "lépe" než zbytek světa z několika důvodů. "Nemuseli jsme sanovat finanční trhy a ani jsme nemuseli nějak výrazně stimulovat naši ekonomiku. Na druhé straně jsme si ani více dovolit nemohli, protože jsme rozpočet měli a máme v takovém stavu, takže na další stimulace ekonomiky není kde brát," přiblížil důvody, proč je situace u nás jiná, Marek.

Firmy přišly o 4 biliony dolarů
Soukromý sektor odhaduje, že v důsledku krize odepsal 4 biliony dolarů, z čehož jsou přibližně dvě třetiny ztráty, které utrpěly velké mezinárodní banky jako Citigroup nebo RBS. A přestože necelá polovina z těchto ztrát připadá na odpisy cenných papírů krytých hypotékami na sekundárním trhu, krize se šíří i v ostatních bankovních oblastech. Velké odpisy zaznamenaly banky i v oblasti komerčních hypoték a firemních úvěrů.

Tyto velké odpisy, které smetly téměř 10 let zisků bankovního sektoru, tak bankám ztížily obnovování kapitálu, který nutně potřebují, aby mohly znovu začít půjčovat.

Mnoho ekonomických odborníků si myslí, že bude trvat roky, ne-li desetiletí, než se množství bankovních úvěrů vrátí na předkrizovou úroveň. Říkají, že omezení úvěrů bylo spolu s masivním kolapsem důvěry na finančních trzích jednou z hlavních příčin zpomalení hospodářského růstu.

Příkladem průmyslového odvětví, které na krizi silně doplatilo, je výroba automobilů. Letos v červnu například musela americká automobilka General Motors (GM), která byla 76 let největším výrobcem automobilů, vstoupit do režimu ochrany před věřiteli.

Jen za záchranu této firmy zaplatila americká vláda 50 miliard dolarů, za což získala šedesátiprocentní podíl. GMpoté prošla výraznou redukční dietou. Na prodeji švédské automobilky Saab se dohodla se skupinou kolem švédského výrobce luxusních automobilů Koenigsegg.

Naposledy pak tento týden vedení GM oznámilo, že po několikaměsíčním vyjednávání prodá svou německou automobilku Opel kanadskému výrobci součástek pro automobily Magna. Německá vláda již dříve přislíbila Opelu státní záruky na úvěry v hodnotě 4,5 miliardy eur (zhruba 115 miliard korun) v případě, že ho získá právě Magna. General Motors však není jedinou americkou automobilkou, která musela požádat o ochranu před věřiteli. Již v dubnu tak učinil konkurenční Chrysler. Většinu jeho aktiv poté koupil italský Fiat.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.