Má stavební spoření smysl i po osekání státní podpory? Finančně ano

Ekonomika

23. září 2010 13:16

PRAHA - Vláda včera rozhodla o omezení státní podpory stavebnímu spoření. Co se vlastně změní a bude tato forma spoření nadále v Česku atraktivní? Zeptali jsme se na to jak zástupce stavebních spořitelen, tak kritiků současného systému. Jaký měla poměrně velkorysá podpora stavebního spoření vlastně smysl?

Zvětšit fotografii

Stavební spoření foto: Shutterstock

Bude stavební spoření stále výhodné?

I po snížení státní podpory bude "stavebko" stále výhodnější než různé spořící či termínované účty, které nabízejí české banky. Výhodné pro vás bude i tehdy, pokud vám již skončilo šestileté období, v rámci něhož nebylo možné naspořené peníze vybírat.

Pokud jste svou smlouvu uzavřeli před rokem 2004, podle nových pravidel dostanete za rok místo 4500 korun 2250. Ostatní pak obdrží místo 3 tisíc pouze 1500 korun. Navíc dojde k patnáctiprocentnímu zdanění částky, kterou vám spořitelna každoročně připisuje na úrocích z naspořeného obnosu.

Ti, co pravidelně ukládali každoročně 20 tisíc a spoření s úrokem 2 % mají již přes šest let, přijdou o jedno procento výnosu. Podle starých pravidel by sedmý rok spoření vynášel 3,4 % ročně. Po snížení podpory a zdanění úroků jejich výnos klesne na 2,25 procenta.

Pokud by si takoví klienti uzavřeli smlouvu se stejným vkladem a úročením nově, pohyboval by se jejich výnos v prvních šesti letech v průměru nad třemi procenty ročně.

V obou případech jde o lepší úročení, než jaké po zdanění nabízí bankovní spořící účty či termínované vklady.

Návrh zákona, který mění podmínky stavebního spoření, počítá s 50procentní srážkovou daní na státní příspěvek za rok 2010, který se vyplácí v roce 2011, a to u všech smluv o stavebním spoření. V dalších letech bude jednorázová daň nahrazena snížením státní podpory; ta klesne z maximálních 3000 na 2000 korun. Úroky ze stavebního spoření, včetně bonusových úroků, podle návrhu nebudou dále osvobozeny od daně.

MF již dříve upozornilo, že změny se projeví až v rozpočtu na rok 2012, protože státní podpora je vyplácena za předchozí rok. V rozpočtu pro příští rok MF počítá s podporou stavebního spoření ve výši 13,1 miliardy korun, zatímco pro letošek je to zhruba 13,3 miliardy korun. Podle premiéra vláda rovněž uvažuje o tom, že by stavební spořitelny skončily coby výhradní poskytovatelé stavebního spoření.

"Úplně podporu spoření nezrušíme, věřím ale, že se nám podaří zrušit výlučné instituce, které nabízejí stavební spoření, a uděláme z toho produkt pro většinu univerzálních bank," uvedl premiér Petr Nečas. ČSSD však již dříve signalizovala, že změny ohledně snížení státní podpory stavebního spoření napadne u Ústavního soudu.

Jaký má vlastně stavební spoření smysl?

"Poskytování státní podpory je pro zachování funkčnosti a role systému stavebního spoření nezbytné. Výše státní podpory se může v čase měnit, avšak musí zachovat motivační charakter," říká člen představenstva Stavební spořitelny České spořitelny Vojtěch Lukáš.

Podle něj je nezbytné, aby jakékoliv rozhodnutí o změnách systému stavebního spoření bylo součástí ucelené bytové politiky, aby jeho důsledky nebyly pro českou ekonomiku negativní. "Úvěry poskytované stavebními spořitelnami jednoznačně prospěly a prospívají rozvoji a obnově bydlení v České republice. Nezastupitelnou roli sehrávají při obnově a modernizaci zanedbaného bytového fondu zejména v případě, kdy nemohou být úvěry zajištěny zástavním právem k nemovitosti," dodává Lukáš.

"Chudí podporují bohaté"
Zcela jinak se na stavební spoření dívá Miroslav Ševčík z Liberálního institutu. "Od začátku se nejednalo o stavební spoření, ale o klasické spoření s podporou ze státního rozpočtu. Ze sociálního hlediska je stavební spoření v té podobě, v jaké funguje v Česku, nesmyslem, který poškozuje ty nejchudší."

Kolik stát přispívá?

Rok	Výše státní podpory (miliardy)	Meziroční změna	Státní podpora na smlouvu (průměrně)	Meziroční změna
2000	7,719	20,7 %	2874	2,8 %
2001	9,313	20,7 %	2956	2,9 %
2002	11,059	18,7 %	3138	6,2 %
2003	13,261	19,9 %	3168	0,7 %
2004	15,337	15,7 %	3256	3,1 %
2005	16,086	4,9 %	3242	-0,4 %
2006	15,772	-2,0 %	3173	- 2,1 %
2007	14,976	- 5,0 %	3090	- 2,6 %
2008	14,220	-5,0 %	2927	- 5,3 %
2009*	12,445	-12,5 %	2950	0,8

Zdroj: Ministerstvo financí

Podle Ševčíká totiž chudí musí platit daně stejně jako všichni ostatní, ale nemohou si dovolit spořit. Tím pádem se každoročně přerozděluje průměrně 15 miliard korun z daní těch nejchudších na podporu spoření těch bohatších. "Stavební spoření navíc neplnilo svůj účel, protože šlo použít na cokoliv, nejen na bydlení," dodává Ševčík.

Je omezování státní podpory stavebního spoření správným krokem? Jakou smysl mělo a má stavební spoření pro Česko?

Rostislav Trávníček, ředitel odboru Komunikace a brand Českomoravské stavební spořitelny

Stavební spoření je z hlediska jeho účastníků, ale i z národohospodářského hlediska důležitým finančním produktem. Naučilo za poměrně krátkou dobu lidi opravdu spořit a zásadním způsobem změnilo podmínky financování bytových potřeb obyvatel ČR. Téměř 20 % z celkových finančních aktiv obyvatel je uloženo ve stavebním spoření. Tomu přitom patří mezi využívaným nástroji druhá příčka. Od vstupu na český trh v roce 1993 do současnosti poskytl sektor stavebního spoření 1,75 milionů úvěrů na bytové potřeby obyvatel v objemu vyšším než 500 miliard Kč. Každý třetí nový dům či byt byl spolufinancován ze stavebního spoření. Poměr úvěrů a vkladů přitom roste a aktuálně dosahuje hodnoty 66,5 %. Nezastupitelnou roli stavební spoření plní a dál bude plnit v modernizaci bytového fondu a v energetickoúsporných opatřeních. I po změnách podmínek bude nadále výhodným produktem jak z investičního hlediska, tak z hlediska úvěrového potenciálu. Úsilí státu o snižování jeho výdajů je pochopitelné, nicméně způsob omezení státní podpory je rozporuplný. Důležité je, aby novelizované podmínky umožňovaly další rozvoj systému stavebního spoření, který je přínosný pro občany i stát.

Čtěte více: Lidé začínají v obavách rušit stavební spoření. Nervózní banky inovují

Ondřej Jakob, tiskový mluvčí Ministerstva financí
Omezení státní podpory je nutným krokem, státnímu rozpočtu ušetří více než 6 mld. ročně. Jde o zmírnění nesystémového zvýhodnění jednoho typu spoření před jinými, na které doplácí všichni daňoví poplatníci.

Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen

Pokud by omezení přineslo úspory ve státním rozpočtu a současně nemělo negativní dopady na fungování systému financování bydlení, pak by smysl mělo. Otázkou zůstává, zda tím státní rozpočet ušetří na výdajích a současně neomezí, třeba i ještě více své příjmy. Vzhledem k tomu, že výdaje na stavební spoření již několik let klesají a deficity nikoliv, je jisté, že redukce podpory stavebního spoření nebude tím pravým lékem. Stavební spoření především tvoří další pilíř systému financování bydlení a tvoří jej stabilnějším. To česká ekonomika mohla ocenit vloni, když hypotéky propadly řádově o 40 %, zatímco stavební spoření pokleslo o 10 %. Historicky půjčilo už přes 500 mld. Kč a v současné době splácí účelový úvěr na bydlení některé ze stavebních spořitelen jeden milión klientů. To je celá desetina Čechů, což si zřejmě neuvědomují ti, kdož mluví o tom, že se tento produkt nepoužívá na bydlení. A hmatatelný smysl? Ukažte mi jiný produkt, který motivuje obyvatelstvo ke spoření, nabídne úvěry na rekonstrukce a modernizace tolik zanedbaného bytového fondu za velmi přijatelných podmínek, prokazatelně přesměruje peníze přímo do reálné ekonomiky a současně má nejnižší míru nesplácení úvěrů, která je dána konstrukcí produktu s povinnou fází spoření? Najde snad vláda ve státním rozpočtu volných 60 – 70 miliard ročně, aby je půjčila lidem?