Lidovky.cz

Lékaři vedou silnou kampaň. A získali přezdívku zlatokopové

Ekonomika

  9:05
PRAHA - Vyděrači, zlatokopové, křivopřísežníci. S tak příkrými odsudky se setkávají čeští lékaři poté, co loni v září odstartovali masivní kampaň za zlepšení pracovních podmínek v nemocnicích. Výstražnou akcí "Děkujeme, odcházíme" chtěli upozornit na neutěšenou situaci v českém zdravotnictví.
Chirurgové na operačním sále (ilustrační foto)

Chirurgové na operačním sále (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Představte si, že nastoupíte po šesti letech studia na vysoké škole do nového zaměstnání, řekněme do banky, a ministerstvo financí vydá následující nařízení:

"Mladí bankéři musí předtím, než se postaví k přepážce, strávit na praxi rok v maloobchodní firmě, dva roky ve strojírenské firmě, půl roku v realitním developmentu, další půlrok v zámečnické firmě a poslední rok v telekomunikacích. Po celých pět let jim musí banka zajistit mzdu 15 960 korun měsíčně." Finanční ústav, který ví, že kvůli tomuto platu a nařízeným podmínkám žádného schopného zaměstnance nezíská, dodá vlastní směrnicí: "Ti, kteří chtějí víc peněz, mohou každé pondělí zůstat po práci 25 hodin přesčas, případně si sto přesčasových hodin rozložit do celého měsíce."

Tato fikce je samozřejmě skutečnému dění ve finančním světě na hony vzdálená, realitou však je ve zdravotnictví.

Na vině je nesmyslný systém povinného vzdělávání
Právě nesmyslný systém povinného vzdělávání zavedený v roce 2002 tehdejší ministryní Marií Součkovou a špatné ohodnocení práce stálo za zrodem největšího protestu lékařů české historie, ale také jedné z nejagresivnějších kampaní, kterou Česko pamatuje.
Bývalá ministryně Marie Součková.

Vyděrači, zlatokopové, křivopřísežníci. S tak příkrými odsudky se setkávají čeští lékaři poté, co loni v září odstartovali masivní kampaň za zlepšení pracovních podmínek v nemocnicích. Výstražnou akcí "Děkujeme, odcházíme" chtěli upozornit na neutěšenou situaci v českém zdravotnictví. Na mušku si vzali zejména přetíženost doktorů a jejich nízké ohodnocení, ale také zdlouhavý proces atestací či korupci. Terčem se ale nakonec stali oni sami.

Třetina nemocničních lékařů dala výpověď
Téměř čtyři tisíce nemocničních lékařů, tedy zhruba třetina nemocničních doktorů v Česku, podalo do konce minulého roku výstražné výpovědi a hrozí, že do konce února opustí své nemocnice. Výpovědi odmítají stáhnout bez toho, že by se stát zavázal k zásadním reformám.
Svoji připravenost podat k 31.12. 2010 výpověď , pokud nebudou požadavky požadavky lékařských odborů naplněny, podepsalo téměř tři tisíce lékařů.

Nebývale naléhavý protest měl za cíl rozproudit veřejnou diskusi a přimět stát začít z jejich pohledu kritickou situaci v českých nemocnicích řešit. "Na alarmující situaci v nemocnicích jsme upozorňovali již mnoho let, přesto se nic nedělo a podmínky v nich se pro lékaře neustále zhoršovaly. Museli jsme proto přistoupit k akci, kterou nebude možno ignorovat, je to zoufalý protest zoufalých lidí," vysvětluje vůdce protestujících lékařů, radiolog a šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel.

Náprava zatím nepřichází
Přestože se lékaři dokázali semknout k dosud bezprecedentní akci a dostali stát pod nebývalý tlak, nápravy stavu se zatím nedočkali. Vláda sice začala o jejich požadavcích jednat, avšak výrazné změny ve zdravotnickém systému v podobě, v jaké je žádají doktoři, se zdají být v nedohlednu. Naopak, protestující lékaři začali být vykreslováni jako ti, kteří svými mzdovými požadavky vydírají stát i pacienty.

"Tato kampaň je drsná. Ale drsná je zejména pro kolegy, kteří celou kariéru dávají všanc," říká profesor David Cibula z pražské gynekologicko-porodnické kliniky U Apolináře. "Rozhodně se nejedná o rebelii mladých lékařů nespokojených se svými platy. Když dá výpověď třetina nemocničních doktorů, značí to, že se skutečně něco děje. Lékaři jsou vyčerpaní a rozhodli se hlasitě volat o pomoc."

Den v nemocnici má někdy i 33 hodin
Vyčerpávající podmínky v nemocnicích ilustruje Cibulův "den" z počátku tohoto týdne. Na kliniku dorazil renomovaný onkochirurg v úterý ráno v 7 hodin. Po hodinové přípravě následovala dlouhá operace do 12 hodin. "Pak jsem sepsal dokumentaci a zanedlouho mě volali k jiné operaci," vzpomíná Cibula. Další dlouhá operace pacientky následovala mezi 14. a 19. hodinou.

Ani po jejím dokončení se chirurg nemohl odebrat k odpočinku. Přešel totiž rovnou do služby, v jejímž rámci měl dohled nad děním na celé klinice. "Ráno jsem nastoupil do ambulance, kam přivezli třicet nových onkologických pacientek. Jejich případy jsme řešili do půl třetí. Pak jsem bez oběda přešel na poradu, která skončila v půl šesté," popisuje.

Až poté, tedy po více než 33 hodinách, se chirurg vydal domů. Cibula upozorňuje, že podobně "nabité" služby absolvuje v nemocnici většina lékařů. "Logicky jsou vyčerpaní, a když se k tomu přidá ten plat, jsou frustrovaní," dodává.

Trnem v oku lékařů jsou zprávy o průměrných platech
Trnem v oku lékařů jsou zprávy o průměrných měsíčních platech dosahujících 50 až 70 tisíc korun. "Kdyby ministerstvo zdravotnictví dokázalo sdělit, že průměrný plat za základní pracovní dobu je 35 tisíc, že průměrný plat nastupujícího lékaře je 17 tisíc, že hodinová mzda je zoufalá, že jsou přesčasové hodiny neudržitelné, a navrhli řešení, většina lékařů by na to přistoupila," domnívá se Cibula.

" Příkladem elitního lékaře, kterého špatné podmínky v nemocnicích přiměly odejít do zahraničí, je 34letý anesteziolog František Duška. V anglickém Nottinghamu, získal pozici vedoucího lékaře na jednotce intenzivní péče. "

Za nešťastné považují lékaři to, že je jejich protestní kampaň často vykreslována jako boj o peníze. "O peníze nám jde až ve druhé řadě. Chceme dosáhnout vyšší stability a peníze jsou prostředkem," tvrdí internista Pavel Vávra z nemocnice v Novém Městě na Moravě, který se stal jednou z hlavních tváří kampaně "Děkujeme, odcházíme".

Spolu se dvěma dalšími kolegy lékaři objížděl ve speciálně upravené reklamní sanitě nemocnice a snažil se získat podporu lékařů. "Jde nám o zlepšení podmínek ve zdravotnictví. Tím, že se zvednou platy, se zdravotnictví stabilizuje. Chceme ale prosadit i proměnu systému vzdělávání. V neposlední řadě je nutné omezit korupci. Vidíme či tušíme obrovské zdroje financí, které ve zdravotnictví jsou a které tečou do kapes různých mafiánů, kmotrů a lobbistů," tvrdí Vávra.

Ze zdravotního systému odtékají desítky milionů, neproduktivně
Skutečnost, že ze zdravotního systému neproduktivně odtékají desítky milionů korun, potvrzují i ostatní lékaři a manažeři nemocnic. "Přímo s tím, že by někdo někomu něco dal, jsem se nesetkal," říká ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Svatopluk Němeček. "Ale celý systém je vystaven velkému tlaku výrobců technologií, léků a zdravotnického materiálu.

 Eura (ilustrační foto)

Setkáváme se s tím, že doktoři jsou přesvědčováni, že když vezmou dvakrát dražší lék, je to lepší pro pacienta." Na neefektivní únik peněz poukazuje i Cibula. "Farmaceutické skupiny, dodavatelé přístrojů, stavební firmy a ostatní dodavatelé si dokážou úspěšně vzít to svoje," uvedl chirurg.

Elita na odchodu
Neutěšený stav v nemocnicích odrazuje mladé lékaře, aby do nemocnic po absolvování studia nastoupili. "Když se zeptáte mediků na jejich budoucí plány, třetina řekne, že má místo v zahraničí. Třetina zareaguje, že už nechce dělat medicínu, ale že budou dělat farmakologii, na ministerstvu nebo někde jinde. A pouze jedna třetina z nich uvažuje o tom, že bude dělat medicínu, eventuálně i v nemocnici," upozorňuje profesor Cibula.

Příkladem elitního lékaře, kterého průtahy s řešením špatných podmínek v nemocnicích přiměly odejít do zahraničí, je 34letý anesteziolog z pražské vinohradské nemocnice František Duška. V minulosti byl elitním studentem, během studia na lékařské fakultě Univerzity Karlovy získal i Hlávkovu cenu – ocenění určené nejlepším studentům a absolventům pražských vysokých škol, brněnské techniky a mladým vědeckým pracovníkům Akademie věd České republiky. Letos na jaře odejde z Vinohrad do nemocnice v anglickém Nottinghamu, kde získal pozici vedoucího lékaře na jednotce intenzivní péče.

"Nechtěl jsem odcházet do zahraničí. Připojil jsem se k odborářské akci, a protože se situace nevyjasňovala, začal jsem si hledat novou práci. Dostal jsem tak lukrativní nabídky, že se nedaly odmítnout," popsal Duška. Platově si v Británii oproti Česku výrazně polepší. "To, co zde vydělám za měsíc, tam vydělám za dva dny," přiznal anesteziolog. Ani pro něj ale prý nebyly peníze hlavním argumentem k odchodu.

"Finanční motivace nebyla úplně to hlavní, neměl jsem se tu špatně. Vadí mi, že je to tady prolezlé korupcí, hromadí se tady přístroje, které nepotřebujeme... v tom se hrozně špatně dělá," stěžuje si Duška.

Jen za loňský rok odešlo 691 lékařů
Odchody lékařů z Česka se skutečně začínají měnit v exodus. Podle statistik České lékařské komory loni odešlo 691 lékařů. Vminulých letech z Česka odcházela zhruba polovina z tohoto počtu. Podle Cibuly je motivací k odchodu kvalitních mladých lékařů do zahraničí i to, že v zahraničí se setkávají s respektem ze strany managementu zdravotnických zařízení, se kterým se v Česku mohou setkat až ti nejzkušenější doktoři.  

Exodus doktorů: léčba šokem
Martin Engel
Respekt, s jakým se setkal v Anglii, Dušku překvapil. "Bylo pro mě překvapením, že kluka z Východu brali velmi vážně," popisuje Duška. "O místo jsem soutěžil s Britem. Výběrová komise byla velmi korektní a rozhodovala zcela bez předsudků."

Narůstající odchody mladých lékařů zatím veřejnost neznepokojují. "Jestli skutečně část z nich odejde, mohlo by jim to pomoci. Na trhu vzroste jejich cena," říká například známý podnikatel v cestovním ruchu Radim Jančura. Odborníci ale varují, že sílící odchody převážně mladých lékařů představují hrozbu pro budoucnost českých nemocnic.

"Jen ať si těch pár lékařů jde"
"Je pravda, že slýcháme hlasy ‚Ať si těch několik lékařů odejde‘. Problém ale je, že odejdou ti nejkvalitnější. Jejich nepřítomnost nepocítíme ihned, ale v budoucnosti ano," varuje Cibula. Nedostatek kvalitních lékařů přitom podle něj komplikuje život v českých nemocnicích již nyní.

"Být primářem v nemocnici bylo dříve nesmírně prestižní. Když se mělo uvolnit takové místo, dlouho dopředu se o tom vědělo a o místo probíhal velký boj," popisuje Cibula. "Dnes skoro nelze primáře sehnat. A není to kvůli penězům, primáři mají platy obvykle dobré. O místo nebojují hlavně proto, že mají potíže dát dohromady kvalitní tým lékařů, za který by měli zodpovídat."

K vylepšení pracovních podmínek v českých nemocnicích by mohlo přispět snížení jejich počtu, tvrdí ředitel ostravské fakultní nemocnice Němeček. "Síť nemocnic je předimenzovaná, proto je v nich málo lékařů, jsou přetíženi, a navíc nejsou dostatečně zaplaceni," míní.

STATISTIKA

Podle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Asociace českých a moravských nemocnic je v současnosti v zemi 191 nemocnic, ve kterých je k dispozici 62 992 lůžek. Nemocnice jsou plně využity jen 255,5 dne v roce.

Nemáme záložní plány, nechytračíme
Podle internisty Vávry z moravské novoměstské nemocnice by zastavení odchodů lékařů z nemocnic mělo být pro ministerstvo zdravotnictví prioritou. "Kdyby se exodus nepodařilo zastavit, tak by hrozilo, že budoucí reformy by byly aplikovány na nemocnice bez doktorů," uvedl s nadsázkou Vávra.

Většina lékařů, kteří podali výpověď, odchod z Česka neplánuje. Věří, že jejich protest urychlí reformu zdravotního systému a přispěje ke zlepšení pracovních podmínek v nemocnicích. "Podal jsem výpověď a plně se věnuji tomu, aby protestní akce splnila svůj cíl. Nemám žádné plány do budoucnosti a zatím nepřemýšlím o tom, co bych dělal po odchodu z nemocnice," říká radiolog Engel. "Rozhodně to není tak, že bychom chytračili a měli nějaké záložní plány."

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.