Český česnek téměř zmizel z polí. Teď se stává žádaným luxusním zboží

Pěstitelé od pěstování česneku v důsledku levných dovozů ze zahraničí v předchozích letech upustili. Zpětné zvyšování pěstebních ploch je komplikované, nedostává se například sadba.

Česko a česnek Ještě v roce 1995 země jen na základě toho, co vypěstovali zelináři, byla v produkci česneku soběstačná; pěstoval se tehdy na téměř desetkrát větší ploše než dnes. V důsledku levných dovozů převážně z Číny, kterým nebylo možné konkurovat, pěstitelé od pěstování česneku postupně upustili. Následně také začala stoupat cena dováženého česneku.

Roční spotřeba česneku v Česku se pohybuje mezi 6500 a 7000 tun. Čeští profesionální pěstitelé přitom v posledních letech vyprodukují jen zhruba 700 tun této plodiny ročně, většina česneku se do země dováží, a to především z Číny, řekl ČTK předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Jaroslav Zeman. Loňská celková produkce česneku zahrnující produkci zelinářů i domácností dosáhla podle Českého statistického úřadu 1457 tun.

Mluvčí hypermarketů Globus Boris Malý řekl, že nabídka tuzemského česneku zdaleka nestačí pokrýt poptávku českých zákazníků, takže obchodní řetězce jsou odkázány na česnek dovážený ze zahraniční.



Podobně se vyjádřila mluvčí supermarketů a hypermarketů Albert Dana Dvořáková. V prodejnách Albert je nyní k dostání česnek z Číny a Španělska. "Rádi bychom nabízeli i český česnek, je ale velký problém najít pěstitele, který by nám zajistil jeho dodávky v dostatečném množství," řekla ČTK Dvořáková.

Čínská konkurence Podle odborníků na gastronomii má český česnek mnohem výraznější chuť než například česnek z Číny a k dochucení jídla ho stačí mnohem méně než u čínského. Čínský česnek se do tuzemských obchodů dostane někdy až rok po sklizni. Aby přečkal více než 20.000 kilometrů dlouhou cestu, bývá chemicky ošetřen, tamní farmáři navíc nemusí dodržovat zdaleka tak přísné ekologické předpisy jako jejich evropští kolegové. Podle údajů organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) je právě Čína největším světovým producentem česneku. V roce 2009 čínští pěstitelé vyprodukovali tři čtvrtiny z celkové světové produkce ve výši 16,5 milionu tun. Z Evropských států nejvíce česnek pěstují v Rusku, v roce 2009 to bylo zhruba 250.000 tun.

Obchodníci by podle ní přivítali, kdyby tuzemští pěstitelé poptávku zákazníků vyslyšeli a výrazně zvýšili produkci česneku.

"V posledním roce až dvou dochází ke změně v myšlení českého zákazníka ve prospěch českého daleko kvalitnějšího česneku, což se projevuje v tlaku na pěstitele směrem ke zvýšení ploch," uvedl Zeman. Zvýšení ploch je podle něj limitováno nedostatkem sadby česneku. "Plochy při trvalém zájmu o kvalitní český česnek se budou zvedat několik roků, minimálně čtyři až šest let," poznamenal.

Velký zájem o český česnek potvrzují také pořadatelé stále populárnějších farmářských tržišť.

Podle Jiřího Sedláčka z občanského sdružení Archetyp, které pořádá trhy na několika místech v Praze, patří český "paličák" mezi nejoblíbenější položky v nabídce.

"Poslední dodávky česneku jsme měli někdy v první polovině ledna," řekl ČTK Aleš Kotěra ze společnosti Český Grunt, která se snaží v zemi vybudovat síť malých prodejen s produkty českých farmářů. Přestože cena českého česneku je až dvojnásobně vyšší než čínského, je zájem zákazníků o něj neutuchající, bohužel jim již není co z loňské sklizně nabídnout.

Dějiny česneku Česnek je lidstvem používán velmi dlouhou dobu, kromě použití v kuchyni jsou mu přisuzovány také pozitivní zdravotní účinky. Historické prameny uvádějí, že jej pěstovaly již nejstarší kultury Babylónie, Číny a Indie. Byl rovněž pěstován ve starověkém Řecku, Římě a Egyptě. První literární zmínky o výskytu česneku v českých zemích pocházejí ze 14. století.