Součástí je i zvýšení daní nebo pětiprocentního snížení platů zaměstnanců ve státní správě. Portugalská vláda zatím potřebu zahraniční pomoci odmítá, v minulosti tak ovšem činilo i Řecko a Irsko, které nakonec o pomoc požádaly.
Bude nakonec Portugalsko muset požádat EU o pomoc? A pokud požádá, jaký to bude mít dopad na Euro? Je takováto situace postupně krachujících států udržitelná?
Marek Loužek, ekonom VŠEPokud budou růst výnosy z řeckých vládních dluhopisů dále nahoru, je pravděpodobné, že Portugalsko nakonec o pomoc požádá, protože zdroje z EU budou levnější. Eurozónu pomoc Portugalsku nepoloží, vážnější by bylo, kdyby o pomoc muselo požádat rovněž Španělsko. Pak budou nektere zeme nuceny vyhlasit skutecny bankrot - provést restrukturalizaci dluhů, kdy věřitelé budou muset část dluhů odepsat. Variantou je monetizace vládních dluhů za cenu vyšší inflace, k čemuž se však Evropská centrální banka zatím nechystá. |
Pavel Sobíšek, UniCredit Bank
Situace Portagalska se nevyvíjí příznivě ani na jedné ze dvou hlavních front. Na domácí scéně hrozí, že nový balík úsporných opatření spadne pod stůl a s ním skončí I menšinová vláda, která ho prosazuje. Na evropské scéně mizí optimismus, že by páteční summit států EU přinesl konečné řešení pro zadluženou periferii. Rozhodnutí o zvýšení prostředků v novém fondu ESM bude podle všeho odloženo na červen a nejistota pro držitele dluhopisů nejzadluženějších zemí šroubuje výnosy bondů do astronomických výší. Investoři začali zřetelně oddělovat zrno od plev a dluhy Portugalska, stejně jako Řecka a Irska, představuje v jejich pohledu plevy. V této situaci se čím dál víc zdá účelné o pomoc EU požádat. Otázka spíš zní, kdo tak učiní, pokud Portugalsko zanedlouho ztratí legitimní vládu.
Ondřej Moravanský,analytik Cyrrus
|
Ve chvíli kdy píši tento odstavec zatím neproběhlo portugalské hlasování o úsporných programech, nicméně pokud nebude úspěšné (což vypadá jako pravděpodobnější varianta) tak se tím zavedení úsporných opatření zpozdí (chtě nechtě nakonec musí přijít) a tím se zvýší pravděpodobnost nutnosti přijetí ekonomické pomoci z fondu EU. Tento krok by však již neměl znamenat větší změnu pro evropské finančními trhy, neboť by již nebyl větším překvapením, a velikost portugalské ekonomiky není pro eurozónu příliš významná. Mezi zeměmi, které v EU patří do skupiny rizikových (PIIGS) a které zatím kromě Portugalska nezažádaly o evropskou pomoc, zbývají Itálie a Španělsko. Situace v těchto zemích není tak vážná, aby byly seriozní úvahy o nutnosti pomoci na pořadu dne, takže Portugalsko by mělo být poslední. Nicméně pokud by k tomu došlo, byl by to vzhledem k velikosti těchto zemí výrazně větší problém než v případě Portugalska.
Pavel Mertlík, analytik Raiffeisenbank
U Portugalska je téměř jistota, že bude muset o pomoc EU požádat. Euroval je na to připraven, počítá se s tím. Důvodem není ani tak letošní objem potřeby financování Portugalska, jako výše úroků.
Dopady na euro budou negativní, ale krátkodobé. Trh totiž se záchranou Portugalska počítá. Kurz eura je v současnosti velmi silný (EURUSD 1,41 - 1,42) a jeho oslabení v důsledku sanace Portugalska by nemělo být vyšší než o cca 70 základních bodů (tj. nejvýše někam k hladině 1,35; pravděpodobnější je ale pokles jen zhruba k hladině 1,37 - 1,38).
Euroval je dimenzován na několik států velikosti Portugalska, zvládl by ještě např. Belgii (tam ale bezprostřední problémy nehrozí). Nezvládl by však rozsáhlejší pomoc Španělsku, nemluvě o ještě větších zemích. Mimochodem: zadluženost USA dosáhla na konci roku 2010 98 % HDP a je větší, než zadluženost převážné většiny evropských zemí (na konci 3. čtvrtletí r. 2010 dosáhla míra zadluženosti zemí eurozóny 82,7 % HDP, zemí EU jako celku 77,8 % HDP. Zadluženost tak není specificky evropský, ale globální problém.
V minulosti se vždy velká zadluženost států nakonec řešila inflací, tj. znehodnocením peněz a tím i dluhů v nich denominovaných. Tak tomu bylo např. po obou světových válkách.
Jan Bureš, Era Poštovní spořitelna
|
Portugalsko se bude pomoci z venčí jen těžko vyhýbat. I kdyby tvrdší škrty nenarazily na odpor opozice, trhy jsou vůči slibům Portugalců do velké míry imunní. V minulém roce se Portugalsku totiž nepodařilo splnit stanovený cíl pro rozpočtový schodek a i letos může nepříjemně hospodařením státu zahýbat nižší výběr daní. Portugalci mají současně při porovnání se sousedním Španělskem daleko větší resty v bankovním sekotru, který je podkapitalizovaný a současně stále více závislý na finančních injekcích z ECB. Portugalsko by podle mého názoru mělo být posledním kandidátem na pomoc ze záchranných fondů a věřím, že se mu podobně jako Irsku nakonec podaří všechny dluhy splatit. V jiné situaci je Řecko, kde je dluhová koule příliš velká a bude se muset časem vydat cestou řízeného bankrotu.
