Lidovky.cz

Poplatků je víc a rostou, obrana ale existuje

Ekonomika

  10:30
PRAHA - Je možné inkasovat v Česku od lidí 386 korun každou vteřinu, po celý rok? Ano, jde to. Důkazem je Česká spořitelna.
Ilustrační foto

Ilustrační foto foto: Shutterstock

Největší domácí retailová banka loni vybrala na poplatcích za své služby přes 12 miliard korun. To je o 6,7 procenta více než v roce 2009.

Čtěte také:

Denně banka na poplatcích získala zhruba 33,3 milionu korun. Celkem pak spořitelna vyinkasovala zhruba třetinu veškerých poplatků vybraných na českém bankovním trhu.

"Poplatky tvoří zhruba 25 procent veškerých našich příjmů. Nejde nám o maximalizaci zisků, ale o dlouhodobou stabilitu. K té poplatky chtě nechtě patří," říká mluvčí České spořitelny Jan Holinka.

Poplatky za své služby účtují nejen komerční banky, ale také hypotéční banky, stavební spořitelny, penzijní fondy či životní pojišťovny - tedy instituce, jejichž produkty zvýhodňuje prostřednictvím daňově odpočitatelných položek i stát.

INFOGRAFIKA: Bankovní poplatky 01
Infografika - klikněte pro zvětšení

Přestože se poplatky stávají stále častěji terčem kritiky a bankovní domy ve svých marketingových kampaních zdůrazňují jejich rušení, jejich objem ve skutečnosti roste. Podle statistik serveru www.bankovnipoplatky.com se loni poplatky v celém bankovním sektoru vyšplhaly na 48,2 miliardy korun, a vzrostly tak o 5,19 procenta.

Druhým nejaktivnějším "výběrčím" po České spořitelně byla Komerční banka, která inkasovala přes osm miliard korun. Třetí se umístila ČSOB, a to i přesto, že celkový výběr poplatků snížila o 2,49 procenta a vybrala od svých zákazníků "jen" 5,44 miliardy korun.

Podle vyjádření zástupců bank tvoří inkaso poplatků 20 až 25 procent jejich celkových příjmů. Poplatky dokonce tvoří větší část zisků bank než úroky z úvěrů. Na rozdíl od úvěrů jsou poplatky bezrizikové, a proto z nich lze snadněji dosahovat zisku.

Zatímco náklady na vedení úvěrů dosahují kolem 40 procent z ceny úvěru, u poplatků je to pouze zhruba 25 procent.

Čtěte také

Ceny jednotlivých poplatků banky odvozují od jednotlivých služeb. "Bankovní poplatky jsou cenou za konkrétní produkty či služby. Jejich výše odráží náklady, které tyto služby bance přinášejí," zdůraznila mluvčí ČSOB Pavla Hávová.

Poplatky ale představují také významný zdroj výnosů. Například čistý výnos z poplatků a provizí ČSOB se na celkových výnosech banky v loňském roce podílel 17 procenty.

Přestože banky trvají na tvrzení, že poplatky potřebují k pokrytí nákladů plynoucích z poskytovaných služeb, podle Patrika Nachera, šéfa serveru www.bankovnipoplatky.com, by se bez nich dokázaly zcela obejít.

"Kdyby se banky vzdaly veškerých poplatků, jejich zisk by klesl v průměru o 70 procent. I tak by ale zůstaly v plusu," upozornil Nacher. Zajímavostí je dopad poplatků na hospodaření ČSOB v roce 2008.

INFOGRAFIKA: Bankovní poplatky 02
Infografika - klikněte pro zvětšení

Banka tehdy podle serveru zaznamenala provozní ztrátu přes šest miliard korun. Po započtení výnosu z poplatků a provizí se hospodaření banky vyšplhalo do plusu 374 milionů korun. Podle Nachera by se banky měly primárně financovat z úrokových marží, tedy z rozdílu mezi vyplácenými úroky z vkladů a přijímanými úroky z úvěrů.

"Poplatky jako zdroj provozního financování by byly legitimní tehdy, kdyby se banky chovaly pouze jako sklad peněz a s vklady by neobchodovaly. Ony se ale chovají jako překupníci, tedy vložené peníze využívají k ziskovým obchodům, a z těchto výnosů by tedy měly financovat i svůj provoz," uvedl Nacher. Poplatky bankám slouží i jako marketingový nástroj k vábení zákazníků.

"Zvýhodňujeme klienty, kteří mají s bankou hlubší vztah, tedy posílají si do banky výplatu, čerpají od banky úvěry nebo u banky spoří," přiznává mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.

Klienti jsou bankám věrní

Přestože výše poplatků jsou v bankách rozdílné, střadatelé kvůli nim banky nemění. A to ani přes skutečnost, že již rok a půl platí Kodex mobility klientů. Ten převody účtů mezi bankami výrazně zjednodušil. Důvodem je hlavně to, že banky kodex neinzerují a lidé o kodexu nevědí.

Skutečnost, že se pouze velmi malý počet klientů odhodlá k převedení svých účtů, potvrzují i zástupci bank. "Nepozorujeme, že by Kodex mobility přispěl ke zvýšenému pohybu klientů mezi bankami," řekl mluvčí České spořitelny Jan Holinka.

Kodex mobility klientů stanovuje pravidla, které musí banky dodržovat v případě žádosti střadatelů o změnu banky.

Bankovní poplatky

Mezi hlavní přínosy kodexu patří zrychlení převodu účtů, převedení administrativních úkonů souvisejících s převodem účtů na banky a také vymezení, jaké úkony banky zpoplatňovat mohou a jaké nikoliv.

Kodex stanoví, že banky si za převod účtu na základě žádosti klienta nemohou účtovat žádný poplatek s výjimkou situace, kdy byl účet v původní bance veden po dobu kratší než 12 měsíců.

Kodex také uvádí, že případné další poplatky vyvolané změnou banky musí být přiměřené. Banky si nemohou účtovat poplatky za operace, které byly důsledkem vlastních chyb bank při převodu účtů.

Informace jsou skryté

Na rozdíl od mobilních telekomunikačních operátorů, kteří v minulosti po zavedení přenositelnosti telefonních čísel využili nových podmínek k "přetahování" klientů od konkurence, banky po zavedení Kodexu mobility k podobným praktikám nepřistoupily a nechávají marketingový potenciál převedení stávajících účtů nevyužitý.

Namísto toho jsou informace o možnosti snadně a v podstatě i bezplatně převádět účty mezi bankami skryté v houštině webových stránek bank. Informace o kodexu jsou skryté někde na úrovni výročních zpráv, kam se běžný uživatel již obvykle nepodívá. I z toho důvodu je migrace lidí mezi bankami v Česku nízká.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.