Nově by u příjmů nad 5 tisíc korun hrubého měsíčně vznikla povinnost platit pojistné jako z jiných příjmů ze zaměstnání, tedy 11 procent. Roční limit takto provedené práce by se ze 150 zvýšil na 300 hodin. Zapláčou tak hlavně studenti, důchodci nebo ženy v domácnosti.
Dosud platí u těchto dohod zaměstnanec pouze daň z příjmů, neplyne z nich ale nárok na nemocenskou ani na důchody. Díky dohodám o provedení práce šetří zaměstnavatelé: nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění, navíc nemají povinnosti vůči zaměstnancům jakými jsou dovolená nebo odstupné. Podle Drábka proto dohody nadužívají.
K tématu |
"Zvýšením rozsahu počtu hodin se dostáváme na úroveň téměř dvouměsíčního pracovního poměru. Zatížením tohoto pracovního vztahu pojistným zamezíme možnému zneužívání, resp. nekalé konkurenci běžnému zaměstnaneckému poměru," vysvětlila Právu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.
A právě zaměstnavatelé krok ministerstva kritizují. "Jsme zásadně proti. Dohody o provedení práce jsou jediný flexibilní nástroj na trhu práce. Po zavedení pojištění lidé budou ve větší míře chtít pracovat na plný úvazek v pracovním poměru, který podnikům svazuje ruce a je pro ně méně finančně výhodný," soudí generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.
Návrh je součástí novely zákona o nemocenském pojištění, kterou se Drábek chystá předložit vládě. Dohody o provedení práce se zpřísnily od letošního ledna, kvůli snažší kontrole musí mít písemnou formu.
