Lidovky.cz

Berete méně než 24 tisíc? Už jste pod průměrem

Ekonomika

  10:39
PRAHA - Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 574 korun na 23.984 Kč. Proti stejnému loňskému období tak byla vyšší o 2,5 procenta. Reálně po odečtení inflace se mzda zvýšila o 0,7 procenta.

Lidem přibylo do peněženky nejméně od roku 2000. foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

Růst mezd táhla podnikatelská oblast, mimo ni platy nadále klesaly. Informoval o tom dnes Český statistický úřad.

Za celé pololetí byla průměrná mzda 23.575 korun, proti loňskému pololetí se tak zvýšila o 2,3 procenta, tedy o 531 korun. Reálně mzda vzrostla o 0,5 procenta.

O PLATECH VÍCE:

"Ekonomika je na trajektorii pomalého růstu taženého exportním průmyslem a vývoj v mzdové oblasti tomu odpovídá. Nízký růst mezd je pak jednou z hlavních příčin stagnující spotřeby domácností a maloobchodních tržeb," komentoval data hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

V PRAZE PLATY KLESLY

Průměrná hrubá mzda v Praze klesla o 0,2 procenta na 30.413 korun. Lidé pracující v hlavním městě si tak pohoršili o 71 korun. V metropoli sice jako v jediném regionu průměrný výdělek v období od dubna do června nerostl, přesto převyšuje celorepublikový průměr o víc než 6400 Kč. Pražské mzdy tak zůstávají nejvyšší v zemi.

V porovnání s předchozími třemi měsíci se průměrný výdělek v celém národním hospodářství ve druhém čtvrtletí zvýšil po očištění od sezonních vlivů o 0,7 procenta.

V podnikatelské oblasti se od dubna do června průměrná mzda zvýšila o 3,2 procenta a po odečtení inflace o 1,4 procenta, uvedli statistici. Na vývoji reálné mzdy se podle nich podepsala zvyšující se inflace, spotřebitelské ceny ve druhém čtvrtletí vzrostly o 1,8 procenta.

V nepodnikatelské oblasti pokračuje propad průměrného platu, ve druhém čtvrtletí o 0,9 procenta. Reálná mzda se zde snížila o 2,7 procenta a poklesla tak již páté čtvrtletí po sobě.

JAK SE NA PRÁCI V ČESKU DÍVÁ PREZIDENT?

V nepodnikatelské sféře, přestože zaměstnává ve větší míře zaměstnance s vyššími stupni vzdělání, byl tak aritmetický průměr platů nižší o 332 korun proti mzdám v podnikatelské sféře. "Tam však bývá mnohem vyšší diferenciace," uvedli statistici.

Klesají mzdy ve veřejné správě

Průměrné mzdy podle ČSÚ výrazně klesly ve veřejné správě a obraně, povinném sociálním zabezpečení, menší snížení se objevilo u profesních, vědeckých a technických činností.

V ostatních odvětvích mzdy v průměru rostly. O více než pět procent si polepšili pracující u administrativních a podpůrných činností, kam spadají i agentury zprostředkující zaměstnání, a také lidé v oblasti nemovitostí a u těžby a dobývání. Ve zpracovatelském průmyslu průměrná mzda vzrostla o 4,6 procenta.

"Pokud vezmeme v úvahu, že zde též přibylo zaměstnanců, je překvapující, že v na něj navazujícím odvětví dopravy mzdy vzrostly pouze o 0,5 procenta a zaměstnanost naopak poklesla o 1,9 procenta," míní ČSÚ.

Kdo si vede nejlépe?

Pokud jde o samotnou úroveň průměrné mzdy, nejlépe jsou na tom zaměstnanci bank a pojišťoven, kteří si domů odnášejí v průměru 46.817 korun měsíčně. Na pomyslném druhém místě skončily informační a komunikační činnosti, kde mají lidé průměrný výdělek 43.012 Kč a na třetím zaměstnanci energetiky, teplárenství a plynárenství s průměrem 38.762 Kč.

Naproti tomu nejhůře je na tom ubytování, stravování a pohostinství, kde si lidé měsíčně vydělají v průměru 12.870 korun. V jejich případě je ale nutné brát v potaz, že část jejich příjmů tvoří spropitné. Nejlépe na tom nejsou ani administrativní pracovníci s průměrným platem 16.556 Kč a pracující v zemědělství, lesnictví a rybářství s průměrnými 17.672 Kč měsíčně.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.