Lidovky.cz

Chcete levněji telefonovat? Smlouvejte, radí šéf ČTÚ

Ekonomika

  9:00
Ceny za volání z mobilu jsou pro Čechy palčivou otázkou, proti zahraničí jsou totiž vysoké. Telekomunikační úřad však dává od cen ruce pryč.

Pavel Dvořák, předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu ve své pracovně, prosinec 2011 foto:  Jan Zatorsky, Lidové noviny

„Ceny jsou u nás vyšší, protože je zkrátka Češi jsou ochotní zaplatit. Místo toho by měli s operátory vyjednávat,“ říká šéf Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák.

LN Ceny v Česku jsou podle zákazníků příliš vysoké. Proč s tím telekomunikační úřad nic nedělá?

 Protože ani nemůže. My nemáme regulovat ceny, my nejsme cenový úřad. My v souladu s evropskou legislativou regulujeme velkoobchodní ceny a v případě mobilního volání regulujeme terminační ceny. To jsou ty, které si platí operátoři mezi sebou za ukončení volání. A tyto ceny stále klesají - z původních 3,66 koruny jsme momentálně na 1,08 koruny.

LN Právě díky snižování tohoto poplatku mohli operátoři snížit celkové ceny, ale neudělali to. Proč?

 Ano, neudělali to. Protože si prostě takto tuzemský trh vyhodnotili. Vtržní ekonomice funguje pro tvorbu ceny základní zákon nabídka -poptávka. No a pokud je poptávka tak vysoká jako u nás, tak proč by operátoři snižovali ceny. A to je v žádném případě nechci nijak hájit, ale takto se prostě chová každý subjekt na trhu.

Pavel Dvořák

Regulátor Pavel Dvořák (63) Vystudoval Filozofickou fakultu UK v oboru sociologie a v ČSAV získal vědeckou hodnost CSc. Pracoval ve Federálním statistickém úřadu. V letech 2003-2005 pracoval jako poradce správních orgánů v Českém Telecomu. Od roku 2006 je předsedou Rady Českého telekomunikačního úřadu. Baví ho pěstování orchidejí a enologie.

LN Maloobchodní ceny pro zákazníky jsou však třeba v porovnání s našimi zahraničními sousedy o dost vyšší a navíc neklesají...

 Ale samozřejmě. Ceny v Česku jsou vyšší než jinde. Ale není pravdou, že by neklesaly. I tyto ceny, tedy ceny za volání, rok od roku klesají. Mohly by ale samozřejmě klesat mnohem víc, to je pravda.

LN Tak čím to je, že v Česku jsou proti zahraničí ceny za telekomunikační služby vyšší?

 Zejména tím, že Češi prostě jsou ochotní je operátorům zaplatit. Operátory tudíž nic nenutí ceny snižovat a náš repertoár regulačních opatření je ze zákona poměrně omezený. My nemáme žádný nástroj, jak operátorům nařídit, aby snížili maloobchodní ceny. Můžeme na ně jistě apelovat, stejně tak jako veřejnost, ale tím to v zásadě končí.

LN V zahraničí je běžné, že mobilní operátoři účtují zákazníkům ceny za volání po provolaných sekundách. V Česku je tento přístup spíše výjimkou. Tuto takzvanou tarifikaci si operátoři nastavují sami podle vlastní vůle?

 Je pravdou, že pokud se používá účtování po celých provolaných minutách, tak to může navýšit celkovou cenu až o 15 procent oproti tomu, když operátor účtuje po sekundách. My s tím ale nemůžeme nic dělat. Operátoři se rozhodnou sami, jakou tarifikaci zvolí. My jim opět nemůžeme nic nařídit, my je můžeme maximálně vyzvat, aby byly jejich tarify čitelné. Tomu by mohla pomoci takzvaná cenová kalkulačka, která by měla zákazníkům pomoci v tom, aby se mezi cenami operátorů orientovali a mohli si pro sebe vybrat a spočítat tu nejlepší variantu tarifu. Nejlepší ze všeho je ale stejně s operátorem vyjednávat.

LN Myslíte při odchodu, kdy se operátor snaží některým zákazníkům nabídnout výhody, aby neodcházeli?

 Jistě. Trh je totiž dnes dostatečně konkurenční a operátoři se o zákazníky bojí. Bojí se dokonce o každého jednotlivce. Proto je nejlepší, aby zákazník pohrozil odchodem a usmlouval si lepší cenu.

LN To často funguje, ale většinou spíš u firemních zákazníků. O ty mají operátoři největší strach...

 Ale operátoři se bojí samozřejmě i o soukromníky. Problém je, že zákazníci často nemají čas to udělat nebo o této možnosti neví nebo jim je to jedno a platí podle ceníkových cen.

LN Tvrdíte, že český telekomunikační trh je dostatečně konkurenční. Jak se konkurence podle vás projevuje, když operátoři mají ceníkové ceny téměř úplně stejné jako podle šablony?

 Konkurence na telekomunikačním trhu v Česku je zhruba stejná jako kdekoliv jinde. Zhruba stejný je i počet hlavních operátorů, a ti naši používají stejné marketingové triky jako ti zahraniční. Samozřejmě jsem v médiích zaregistroval tvrzení, že mezi českými operátory jde o kartel. To je ale velmi vážné obvinění z hlediska soutěžního práva a je to předmětem případného šetření antimonopolního úřadu. A pokud je mi známo, antimonopolní úřad se potenciálním kartelem mobilních operátorů zabýval dvakrát a ani jednou nenalezl důkazy o tom, že by to tak skutečně bylo.

LN Jako kartelová dohoda však chování tuzemských operátorů často vypadá. Vy si to nemyslíte?

 Já si nemyslím, že je to kartel. Podle mě se tomu říká následování cen. Těm, kdo jsou v kartelu, musíte prokázat, že se sešli, že uzavřeli nějakou dohodu a že to byla dohoda o cenách. Tomu, si myslím, že by se operátoři vyhnuli jak čert kříži. Oni jsou příliš chytří na to, aby se kvůli tomu, čeho lze dosáhnout velkým množstvím tarifů a následováním, někde scházeli. Vědí, že stejného výsledku lze dosáhnout daleko jednodušeji. Jestliže vidím, že konkurence vypsala tarif pro mladé maminky s dětmi, tak ho prostě vypíšu taky. A to je zcela legální praktika při cenové tvorbě. Kartel prostě podle mého názoru nejde prokázat.

LN K vyšší konkurenci by zřejmě mohl pomoci čtvrtý operátor. Ten by se v Česku mohl objevit po připravované aukci na kmitočty uvolněné po přechodu z analogového na digitální vysílání. Jak moc je reálná šance, že by do Česka přišel nový operátor, který by postavil vlastní síť?

 To je složité. Podívejte se, kolik je operátorů v jednotlivých zemích Evropské unie. Když budeme počítat klasické operátory, tak v podstatě platí, že ve většině zemí Unie jsou tři operátoři. V jedenácti zemích jsou čtyři a více. To znamená, že ekonomicky a technicky možný počet reálných operátorů je mezi třemi až čtyřmi. Teoreticky je tedy možné, aby i do Česka přišel čtvrtý operátor. Taky mu v připravované aukci kmitočtů vytváříme jistý prostor.

LN Jaký?

 Bude-li na tuzemský trh chtít vstoupit nový operátor, bude potřebovat vlastní síť. A pro tu bude muset mít k dispozici dostatečné množství kmitočtů. Proto v aukci nabídneme poměrně velký objem kmitočtů v pásmu 1800 MHz tak, aby tady mohl případný čtvrtý operátor začít fungovat.

LN Kdo by podle vás mohl do Česka přijít?

 Zahraniční operátoři se tak různě poptávají. Například Orange se už několikrát pokoušel vstoupit na český trh. Já osobně si myslím, že není vyloučeno, že se o to znovu pokusí. Pro něj by to byl logický krok. Jinak ale zúčastnit se může každý.

LN Jaké budou podmínky připravované aukce?

 Mezi povinnostmi těch, kteří kmitočty budou chtít získat, bude například umožnit vstup na trh virtuálním operátorům. Dále budou muset splnit takzvaná rozvojová kritéria. Právě s tím má totiž stát už jednu špatnou zkušenost - když se prodávaly kmitočty na provoz mobilní sítě třetí generace (3G), tyto kmitočty získali operátoři bez rozvojových kritérií. Proto mohli začít pokrývat 3G sítí místa s velkou koncentrací lidí, ze kterých měli víc peněz. Místa málo obydlená byla bez signálu. Stejné chyby se nemíníme dopustit, a proto do tří let budou muset zájemci o kmitočty pokrýt jak vyměřené území, tak obyvatele. Například chceme, aby bylo pokrytí podél dopravních tras, tedy i podél dálnic a železnic.

K TÉMATU:

LN Co ještě bude úřad operátorům moct uložit za povinnost?

 Jednou z dalších podmínek bude zajistit dostatečnou kvalitu služeb. Například když si stahujete něco z internetu, tak někdy od nějakého operátora máte omezený limit stahování dat. Tyto limity by měly být omezeny. A pak samozřejmě bude povinností za volné kmitočty zaplatit, což bude pro stát jistě příjemný příspěvek.

LN To jistě. Mluví se o tom, že aukce přinese do státní kasy několik miliard. Kolik to podle vás skutečně bude?

 Já nedokážu teď přesně odhadnout, kolik to bude. Cena bude závislá na nejrůznějších podmínkách. V této chvíli máme jenom indikace podle zemí Evropské unie. Tyto ceny se pohybují mezi 50 až 85 centy za megahertz a jednu osobu z populace. To znamená, budeme-li dražit 60 megahertzů krát deset milionů obyvatel Česka krát 50 centů, tak k nějaké pravděpodobné ceně můžeme dojít.

LN To je sedm a půl miliardy korun pro stát. Co by aukce mohla přinést trhu?

 Například investice zpět do infrastruktury. Ty jsou totiž ze strany operátorů zatím poměrně nízké.

LN V této souvislosti musím zmínit Telefóniku, o které v médiích proběhla zpráva, že odejde z Česka. Operátor tvrdil, že to není pravda a že naopak v zemi investuje miliardy korun. Z jejich výroční zprávy to však nevyplývá...

 Není to tak. Tento trh byl pro všechny zahraniční vlastníky dobrým trhem. Velice rychle se jim vrátily vložené náklady. U aukce na volné frekvence se hlavně ukáže, jestli jsou ochotní investovat zpět do toho, co mobilní trh potřebuje.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.