Vyhodit, či krmit červy? Darovat jídlo potřebným se obchodům nechce

Přesto se ale po letech situace zlepšuje a řetězce začínají s prošlým jídlem zacházet účelněji. Lidl je kompostuje pro červy, Albert či Makro zase spolupracuje se sítí takzvaných potravinových bank.

Je téměř nemožné zjistit, kolik se v Česku vyhazuje potravin. Obchodní řetězce svorně tvrdí, že díky zvýhodněným nabídkám a propracované logistice se podaří prodat téměř vše, podle zkušenosti v zahraničí to tak úplně není pravda.

„Díky dlouholetým zkušenostem jsme schopni efektivně plánovat zásobování našich obchodů v kategorii potravin v závislosti na konkrétních potřebách a poptávce zákazníků. Z tohoto důvodu je jen minimální množství zboží několik dnů před datem spotřeby nabízeno našim zákazníkům za výhodnější cenu,“ řekl serveru Lidovky.cz Jan W. Dvořák za Tesco.

Prošlé výrobky jsou podle něj likvidovány podle předpisů. „Jedná se přitom pouze o zanedbatelné množství potravin,“ dodává Dvořák. Podobně hovoří i zástupce řetězce Kaufland a uvádí postupy, jak plýtvání zamezit.

„Provozujeme vlastní logistická centra, která nám umožňují objednávat potraviny v požadovaném množství, čase a v neposlední řadě dodržujeme tzv. teplotní řetězec, aby se zboží nekazilo. Staráme se tedy o to, aby nedocházelo k znehodnocení zboží před samotným prodejem,“ popisuje mluvčí Kauflandu Michael Šperl.

Na charitu? Nechceme poškozovat zdraví

Pravdou je, že míru plýtvání v Česku žádná oficiální instituce nezjišťuje. Zkušenosti pracovníků velkých obchodů ale dávají za pravdu zahraničním odborníkům, podle kterých by se v tuzemsku mohlo ročně vyhodit na jeden milion tun potravin.

Často ještě poživatelné jídlo by se přitom dalo využít. Zájem o nevzhledné ovoce a zeleninu, nebo potraviny těsně před dobou expirace mají jak prodejci tak charitativní organizace.

Koloběh potravin - grafika

Spolupráci s nimi ale velké obchody často zavrhují. „Zásadně neprodáváme žádné zboží s prošlou minimální trvanlivostí, a to jak v našich obchodech, tak ani překupníkům, charitativním organizacím či jiným sdružením. Jsme si velmi dobře vědomi odpovědnosti, kterou zde neseme a podle toho také jednáme. Nechceme nikoho (ani zvířata) poškodit na zdraví eventuální možností, že potraviny jsou zkažené. Právě z tohoto důvodu neposkytujeme zboží ani charitativním organizacím,“ vysvětluje Šperl.

Tristní situace se ale začíná pomalu zlepšovat. Na takzvané potravinové banky, které potraviny nevhodné k prodeji shromažďují a dodávají potřebným, se v posledních letech začíná obracet stále více prodejců.

Lidem v nouzi i červům pro rybáře

Bezdomovci, opuštěné děti a další lidé v tíživé finanční situaci se už nyní mohou těšit na potraviny z prodejen Albert. „Již od roku 2011 spolupracujeme s potravinovou bankou, kde jsme nejprve pilotovali odběr suchých potravin z jedné naší prodejny formátu hypermarket a poté jsme v roce 2012 rozšířili spolupráci o dalších 19 prodejen, které darovaly v roce 2012 potravinové bance suché potraviny před koncem záruky v objemu 1,6 mil. Do budoucna plánujeme spolupráci rozšířit o další naše prodejny,“ popisuje Judita Urbánková, ředitelka komunikace Ahold Czech Republic.

Předsedu České federace potravinových bank Fabrice Martin-Plichtu spolupráce s obchodními řetězci těší. „Přineslo to rozmanitost v potravinách,“ pochvaluje si Martin-Plichta a dodává, že navázali se v minulém roce domluvili na darech i s dalšími prodejci. Dlouhodobě dodává potravinovým bankám zboží například síť Makro.

To diskontní řetězec Lidl zvolil poněkud odlišný způsob využití odpadu. „V maximální míře třídíme odpad a snažíme se o jeho další využití. Jako příklad můžeme uvést kompostovatelný odpad, který využívá firma, která se zabývá chovem červů pro rybáře,“ popsala mluvčí Lidlu Jitka Vrbová.