Vyplývá to z analýzy příjmů a výdajů za první pololetí, kterou dostala vláda. Podle materiálu si lidé méně půjčovali a víc spořili.
Kupní síla domácností dál klesala. Snižuje se už od roku 2010. Pokles výdajů se navíc prohloubil. Za nízkou poptávkou je nezaměstnanost a reálný pokles mezd. Z nich mají domácnosti rozhodující příjem. Zaměstnancům se na nich v prvním pololetí vyplatilo celkem 544,8 miliardy korun. To je o 0,5 procenta méně než před rokem. Průměrná hrubá mzda letos v prvních šesti měsících dosáhla 24.503 korun. Byla tak o stokorunu vyšší než v loňském prvním pololetí. Reálně se ale snížila o 1,3 procenta.
Růst průměrné mzdy byl velmi nízký
V podnikatelské sféře průměrná mzda činila 24.560 korun. Nominálně se zvedla o 0,3 procenta, reálně se ale o 1,4 procenta snížila. V nepodnikatelském sektoru plat činil 24.253 korun. Nominálně byl proti prvnímu loňskému pololetí vyšší o procento, reálně nižší o 0,7 procenta. Ve druhém čtvrtletí průměrná mzda v zemi vzrostla na 24.953 korun. Byla tak o 1,2 procenta vyšší než v loňském druhém čtvrtletí a o 0,3 procenta reálně nižší. Medián mezd dosáhl 20.944 korun. Nominálně vzrostl o 1,3 procenta, reálně klesl o 0,2 procenta.
K TÉMATU: |
Podle analýzy byl růst průměrné mzdy velmi nízký. Kupní síla dál klesala. Provázel ji propad produktivit práce.
Nejvyšší mzdy jsou opět v Praze
Nejvyšší průměrná mzda byla v Praze, činila 32.345 korun. Nejnižší byla v Karlovarském kraji, a to 20.850 korun. Muž si v Česku průměrně vydělá 28.520 korun, žena 22.392 korun. Ženy tak mají o 21,5 procenta méně.
Lidé měli víc peněz z dávek. Pokles byl jen u důchodů. Průměrná penze se zvedla o 1,8 procenta, dosáhla tak 10.948 korun. Reálně ale mají důchodci v peněžence o 0,5 procenta míň. Na dávkách v hmotné nouzi stát vyplatil o 40 procent peněz víc než před rokem. Přibylo totiž lidí, kteří jsou bez práce dlouho, a nemají už nárok na podporu. Víc je i domácností, co dostávají dávky na bydlení, a to hlavně v ubytovnách, uvádí zpráva. Průměrný počet nezaměstnaných se zvedl. Průměrně dostávali podporu 6211 korun, tedy o 7,3 procenta meziročně víc.
Inflaci tlumila nízká spotřeba
Ceny meziročně průměrně rostly o 1,7 procenta. Mohl za to ze tří čtvrtin lednový posun sazeb DPH. Vliv pak měly i změny cen elektřiny, plynu, tepla a vody, potravin a pohonných hmot. Inflaci utlumila nízká spotřeba. Větší dopad zvýšení DPH a s ním spojené zdražení potravin mělo na důchodce, životní náklady se jim zvedly o 2,3 procenta.
Ve druhém čtvrtletí výdaje domácností rostly. Lidé pořizovali hlavně věci, které běžně nekupují, a to třeba auta či bytové vybavení. Míra úspor se tak zmenšila.
Lidé si také méně půjčovali. Přesto mají od bank 1,15 bilionu korun. Hlavní jsou hypotéky na bydlení. Domácnosti začaly víc spořit. Úspory se v červnu meziročně zvýšily o 2,7 procenta na 1,79 bilionu korun. Vedly netermínované úložky a víc také alternativní spoření.
