Zatímco hoteliéři a podnikatelé v pohostinství, kteří budou možná už od listopadu první na ráně chystané elektronické evidence tržeb, se musejí v souvislosti s účtenkovou revolucí připravit na řadu změn, pro všechny spotřebitele a tedy i zákazníky hospod se nic nemění. A to ani ani na způsobu spropitného číšníkům.
„Spropitné při platbě kartou se musí vykazovat už dnes. A klasického spropitného v hotovosti se systém nijak nedotkne,“ říká šéf Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
PŘEHLEDNĚ: Co přinese zavedení elektronické evidence tržeb |
Platí to ale jen v nejčastějším případě, kdy si vybrané spropitné mezi sebe dělí číšníci. Pak skutečně zůstává vše při starém, nikdo hostům nebude za jakkoliv vysoké dýško vystavovat doklad a hlásit příjem ma finanční úřad.
„Jedná se z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a jako takový podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tržba ze spropitného v tomto případě není evidovanou tržbou,“ potvrzuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
Komu jde dýško?
Opačná situace ale nastane v méně častých případech, kdy si inkasované spropitné nechává provozovatel restaurace. Pak se jedná o příjem ze samostatné činnosti, který evidenci tržeb podléhá a zároveň by se měl řádně zdanit. Host, který v tomto případě dává číšnikovi dýško, by měl pak dostat za „trinkgeld“ extra účtenku. A majitel podniku by měl údaj o této tržbě zaslat finančnímu úřadu.
Sám host těžko pozná, zda se o jeho dýško podělí číšníci nebo zda si ho nechá provozovatel hospody, restaurace či baru. Snad jen v bizarním případě podle toho, pokud by mu číšník přinesl účtenku za darovanou částku nad rámec útraty za samotné jídlo a pití. Jde ale podle lidí z branže o tak absurdní situaci, že se k ní nesníží ani podnik, ve kterém jde spropitné do kapsy provozovateli podniku a nikoliv jako přilepšení číšníkům.
Obor ubytovacích a stravovacích služeb je první, ve kterém se začne povinné vydávání účtenek a jejich on-line evidence na finančních úřadech uplatňovat. Ovšem jen v případě, že sněmovnou po dlouhých diskusích schválený zákon projde i Senátem a podpisem prezidenta a Ústavní soud nevyhoví chystané stížnosti ze strany opozice. Následovat budou s odstupem všichni maloobchodní a velkoobchodní prodejci (obchody, řetězce a podobně), následně všechny další profese (kromě řemeslníků) a nakonec i všichni řemeslníci.
Skepse ekonomů
Elektronická evidence tržeb bude extrémně náročná z pohledu IT a datového vybavení berní správy. Systém bude muset ve špičce zvládnout a odbavit po celé republice až 5 tisíc registrací tržeb během jedné vteřiny. Vláda a ministerstvo financí, vedené Andrejem Babišem, si ale od zavedení povinných účtenek a berňáku hlášených tržeb slibuje, že výrazně klesne počet různých nezdaněných plateb „na ruku“ bez dokladu a zlepší se výběr daní a dalších odvodů o 18 miliard korun.
Řada ekonomů je k tomu ale trochu skeptická. Včetně v Evropě uznávaného ekonoma a kapacity na šedou ekonomiku profesora Friedricha Schneidera z Univerzity Johanna Keplera v rakouském Linci. Kritizuje, že Česko se inspiruje touto účtenkovou technologií v Chorvatsku bez toho, aby model elektronické evidence tržeb nejprve několik let testovalo.
„Jsem k tomu skeptický....Určitě bych okamžitě neřekl ne, ale řekl bych: Chcete regulaci? Udělejte několikaletý výzkum toho, jak se regulace osvědčila. A pokud zjistíte, že se vám vyplatí ve vašich podmínkách, můžete ji udělat,“ uvedl Schneider na adresu české evidence tržeb v rozhovoru pro časopis Trade-off , vydávaný v Česku Centrem ekonomických a tržních analýz CETA.
