Nejenže blahodárně působí na zdraví, ale významně zasahuje i do hospodářské sféry. Sportovní sektor se podle odhadu Evropské komise podílí asi dvěma procenty na hrubém domácím produktu EU a sportovní aktivity vytvářejí pracovní místa pro 7,3 milionu Evropanů.
Do Prahy dorazily celebrity v luxusních autech. U Hiltonu je vítaly stovky lidí |
Podle údajů Eurostatu zaměstnává sport v osmadvacítce zemí 0,7 procenta všech pracovníků, v Česku o desetinu procentního bodu méně.
Platí přitom, že vyšší podíl sportu na zaměstnanosti vykazují bohatší země západní Evropy v čele se Švédskem, Velkou Británií a Finskem. Tam se zaměstnanost ve sportu blíží dvěma procentům.
„Tyto země mají větší tendenci dávat více peněz z celkových výdajů na věci, které nejsou životními potřebami, včetně sportu, a tomu odpovídá i větší nabídka, a tím pádem zaměstnanost. Jde o služby, jako jsou fitness centra. Například ve Skandinávii, která je v tomto ohledu na špičce, může hrát roli například to, že když je zde půl roku tma, lidé mají větší tendenci sportovat uvnitř ve sportovním centru než venku,“ vysvětluje hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek, autor analýzy Sport je důležitá součást život a ekonomiky.
V Česku je v oblasti sportu, to znamená na stadionech, v lyžařských areálech a na dalších místech, zaměstnáno 0,6 procenta populace, tedy o něco méně, než je unijní průměr.
Počet lidí zaměstnaných v tomto odvětví se však v posledních třech letech zvyšuje, a to v průměru o 3,8 procenta ročně. Jde o rychlejší tempo, než činí průměr za celou EU – 1,4 procenta.
Zato ve výdajích na sport je na tom Česko stejně jako bohatší Německo, alespoň v procentním vyjádření. Ačkoli hospodářský výkon české ekonomiky dosahuje jen 80 procent průměru EU, utratí tuzemec za sport stejný díl svých celkových výdajů jako Němec – 1,2 procenta. Stejný je i celoevropský průměr.
I pasivní sport pomáhá
Převedeno do konkrétní sumy vydá Čech za sport, a to nejen za vybavení, ale i za vstupenky na sportovní události či permanentky do fitness, kolem 2500 korun za rok. Jde ovšem o čísla z roku 2010. „Takže lze předpokládat, že výše výdajů ještě o něco málo vzrostla,“ připouští Sobíšek.
Co se samotných sportovních aktivit týče, Češi se jim věnují více než například Slováci. Podle průzkumu Eurobarometr z roku 2010 necelá polovina Čechů a třetina Slováků sportuje zřídkakdy, nebo dokonce fyzická cvičení či sport neprovozují nikdy.
Z ekonomického hlediska je přínosný také pasivní sport, kam patří návštěvy sportovních akcí. Ve většině zemí EU, včetně Česka, platí, že víc než polovina lidí nenavštěvuje sportovní utkání pravidelně, tedy šest- a vícekrát do roka. Nejvíce chodí na stadiony Belgičané – asi 22 procent populace –, následováni jsou Slováky, u nichž jde o pětinu lidí. V Česku je to jen 15 procent populace.
