Lidovky.cz

Pozlacená voda. Ceny v Česku rostou dvakrát rychleji, než je průměr EU

Evropa

  6:00
PRAHA - Česko se bleskovým tempem přibližuje západní Evropě. Bohužel však nejde o životní úroveň, nýbrž o ceny vody. Za uplynulých deset let zdražila pitná voda téměř o­ 85­ procent – to je více než dvojnásobné tempo oproti průměru Evropské unie.
Kohoutková voda - ilustrační foto.

Kohoutková voda - ilustrační foto. foto: Shutterstock

„Růst cen u nás byl způsoben zejména potřebou zvyšování investic do infrastruktury nejen v­ Praze, ale po celé republice. České ceny se tak již téměř přiblížily západní Evropě,“ říká Antonín Raizl, senior manager oddělení podnikového poradenství EY.

Podle aktuální studie této společnosti lze podobný vývoj vysledovat i v dalších zemích bývalého východního bloku. Například v­ Rumunsku stoupla cena vody za uplynulou dekádu trojnásobně, v­ Chorvatsku pak stejně jako u­nás.

Většině rodin jsou daňové slevy na děti k ničemu. Mají moc malé příjmy, tvrdí studie

„Na Slovensku je růst cen pozvolnější – cena je vyšší o 51 procent. V západních zemích k tak rychlému růstu jako ve střední a­východní Evropě již nedochází, například ve Francii je voda v porovnání s­rokem 2005 dražší o­ 30­ a v Německu dokonce jen o­ 15 procent,“ doplňuje Petr Knap, partner podnikového poradenství EY.

Vysoké ceny jsou v Česku způsobeny částečně i značným odlivem zisku z vodárenství do zahraničí. Velká část firem z odvětví je totiž v rukou cizího kapitálu – francouzského, rakouského, španělského či německého. Ročně si zahraniční firmy vyplatí na dividendách několik miliard korun.

Podle EY se zisk distributorů pohybuje stabilně kolem deseti procent z celkové výše vodného a­stočného. Jeho zvýšení brání regulace. „Roční růst zisku ve vodárenství je omezen nejvýše na sedm procent,“ vysvětluje Raizl.

Středočeské vodárny. Ilustrační foto.

Studie EY porovnává i ceny v­evropských metropolích. Praha z ní vychází jako nejdražší ze zemí visegrádské čtyřky. Metr krychlový vody stojí v­českém hlavním městě 85­korun, ve Varšavě 76,­ v Bratislavě 60­a v Budapešti 56 korun.

Za Evropu vede v cenách Kodaň (148 korun), nejlevnější je pak Sofie (24,50 koruny).

Celkově patří Praze mezi 24 porovnávanými metropolemi deváté místo. Ve městech západní Evropy, v­ Londýně či Paříži, ale i ve Vídni či Berlíně však platí lidé za vodu o desítky korun víc než v­Praze, průměr tam je kolem stokoruny.

Čím více šetříme, tím dražší ­voda

Vyšší účty za vodu se Češi snaží kompenzovat snižováním spotřeby. Jako jedni z mála se totiž naučili hojně využívat úsporná vodovodní zařízení.

Utahování kohoutků už ale zřejmě v Česku narazilo na své dno. Celková spotřeba (včetně průmyslu) dosahuje 130 litrů na osobu a­den, v domácnostech pak jen 87 ­litrů.

„Snižování spotřeby vody v domácnostech se v roce 2014 zastavilo a pravděpodobně již dosahuje limitů daných šetřením s­vodou a využíváním úsporných spotřebičů,“ uvedlo ministerstvo životního prostředí.

Banány jako vábnička. Řetězce obcházejí dodavatele, ceny neodráží náklady

Nejvíc proteče kohoutkem Pražanům, až 106 litrů na osobu a­ den. Naopak v regionech spotřeba klesá až na 76 litrů pro Pardubicko nebo 78 litrů pro Královéhradecký kraj a Vysočinu.

V jiných zemích je to výrazně více: například ve Velké Británii obnáší denní spotřeba 340 litrů na osobu, ve Španělsku 265 litrů.

O něco nižší spotřebu vody než Česko mají naopak pobaltské státy, zejména Litva a Estonsko, uvádí studie.

„Češi vodou šetří. Důvodem může být pocit, že voda je drahá. Bohužel další šetření bude ohrožovat technologické fungování dodávek vody, protože již dnes klesá v mnoha lokalitách objem dodané vody na technologická minima,“ uvádí Raizl.

Navíc tím, že lidé vodou šetří, přispívají k jejímu dalšímu zdražování. Takzvané fixní náklady na výrobu vody zůstávají stále stejné, zatímco výnosy z plateb klesají. Pevné náklady se tak musejí rozpustit v platbách, a ty proto rostou.

Na počátku letošního roku se vodné a stočné zvýšilo v průměru o­ 1,5 procenta. Podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR platí Češi v průměru přibližně 83­korun za metr krychlový, což představuje lehký evropský nadprůměr.

Ekonomové i vodohospodáři očekávají, že cena vody půjde v­Česku dál nahoru. Hlavním důvodem jsou potřebné investice, například do čističek, i plány ministerstva životního prostředí zvyšovat poplatky za odběr podzemních vod.

Hranice sto korun za ­kubík na­ spadnutí

„Kvůli podfinancované infrastruktuře a vyšším poplatkům za odběr podzemních vod budou lidé na řadě míst platit více než sto korun za metr krychlový,“ tvrdí ve své analýze poradenská společnost Grant Thornton.

Růst cen se týká především měst a obcí, kde se dlouhodobě odkládaly investice do obnovy infrastruktury, a těch, které jsou závislé na odběru podzemních vod.

„V roce 2017 se potkají dva naprosto zásadní faktory ovlivňující cenu vody – nutné investice do přirozené obnovy vodohospodářské infrastruktury a zvýšení poplatků za odběr podzemních vod na základě novely vodního zákona,“ uvedl partner společnosti Grant Thornton Pavel Válek.

Podle Davida Pirnera ze stejné firmy je namístě začít vážně hovořit o tom, že již brzy dojde u vodného a stočného k dosažení hranice sto korun za metr krychlový, a­to na více místech České republiky.

„Tato magická cena představuje v průměru České republiky výši sociálně únosné ceny vody,“ upozorňuje Pirner. Na několika místech ale metr krychlový vody stojí více než sto korun už nyní. Jde například o­provozovatele Vodárna Plzeň – Vodárenská kanalizační či Severočeské vodovody a kanalizace – VHS Turnov.

Speciál k cenám vodného a stočného najdete ve čtvrtečních LN.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.